Článek
Zatímco u Šanghaje se hladina moře za poslední tři dekády zvedla o více než 11 centrimetrů a u průmyslového přístavu Tchienťin jihovýchodně od Pekingu dokonce o 19 cm, v nejdelší asijské řece Jang-c'-ťiang je nejméně vody od roku 1866.
Odborníci tvrdí, že hlavními příčinami jsou změny klimatu a lidská činnost, kterou představuje průmyslové znečišťování a vyčerpávání zdrojů podzemní vody na pobřeží. Podle zprávy čínských úřadů se zhoršila i kvalita vod. Důsledkem jsou předpovídané ekonomické ztráty a ohrožení přírodních druhů jako sviňucha, jeseter nebo jeřáb.
Oblasti se potýkají s problémem ohrožení zdrojů pitné vody (Šanghaj má už potíže s dodávkami pro svých 20 miliónů obyvatel), farmáři ve vnitrozemí se obávají rozšíření nemocí hlodavci. Dlouhá řeka přestává být v důsledku sucha splavnou, což způsobuje problémy distributorům i výrobcům.
Jang-c'-ťiang je zdrojem vody pro stovky miliónů Číňanů a tisíce továren v deltě, které se na celostátní produkci podílejí 40 procenty.
Vláda v Pekingu rovněž ve středu oznámila, že nejvíce prosperující provincii Kuang-tung trápilo v uplynulém roce rekordně znečištěné ovzduší a také míra znečištění jejích pobřežních vod překročila povolené limity.