„Když takto stála v autě, myslím, že vinu mohla přičítat jen sama sobě, nikomu jinému,“ uvedl Mušaraf. Současně poprvé připustil, že byla zastřelena a že nezemřela na následky zranění způsobená nárazem hlavou na sklopnou stříšku vozu po pumovém útoku, jak dosud tvrdila oficiální pákistánská místa. „Ano, určitě ano. Je to možnost,“ dodal prezident.

Z interview, které Bhuttová poskytla před svou smrtí americkému magazínu Parade, vyplývá, že si byla vědoma nebezpečí, které jí hrozilo. „Jsem to, čeho se teroristé obávají nejvíce: žena a politická vůdkyně bojující za to, aby se z Pákistánu stala moderní země. Pokoušejí se mne zabít,“ řekla v rozhovoru, který časopis otiskl ve svém nejnovějším vydání.

Vdovec Zardárí žádá vyšetřování OSN

Manžel Bhuttové Ásif Alí Zardárí si myslí, že do její smrti jsou zapleteni přední činitelé pákistánského režimu. „Vyšetřování vedenému pákistánskou vládou nebude nikdo věřit ani v mé zemi (Pákistánu), ani kdekoli jinde. Pravdu zjistí jedině OSN,“ řekl Zardárí. Opoziční Pákistánská lidová strana (PPP) opakovaně žádá, aby smrt expremiérky vyšetřila OSN obdobně jako vraždu bývalého libanonského premiéra Rafika Harírího v roce 2005. To ale pákistánská vláda odmítá.

Vyšetřování smrti Bhuttové na místě atentátu zahájili v sobotu policisté Scotland Yardu. Oblast kolem parku v Rávalpindí, kde expremiérka 27. prosince zahynula, pákistánské speciální jednotky uzavřely, aby mohli britští detektivové nerušeně pátrat.

Pákistánské ministerstvo vnitra obvinilo z útoku teroristickou síť al-Kajdá. Mušarafova vláda však čelí obviněním, že do útoku na Bhuttovou byly zapleteny pákistánské vojenské kruhy či tajné služby. Tato obvinění podpořila i skutečnost, že místo činu bylo krátce po atentátu umyto vodou, což mohlo zničit klíčové stopy a důkazy. Mušaraf později připustil, že to „byl krok, jenž se neměl stát“. Zapojení pákistánských tajných služeb či jiných bezpečnostních sil do vraždy Bhuttové ale rozhodně popřel.