Článek
„Když takto stála v autě, myslím, že vinu mohla přičítat jen sama sobě, nikomu jinému,“ uvedl Mušaraf. Současně poprvé připustil, že byla zastřelena a že nezemřela na následky zranění způsobená nárazem hlavou na sklopnou stříšku vozu po pumovém útoku, jak dosud tvrdila oficiální pákistánská místa. „Ano, určitě ano. Je to možnost,“ dodal prezident.
„Když takto stála v autě, myslím, že vinu mohla přičítat jen sama sobě, nikomu jinému,“ uvedl Mušaraf. Současně poprvé připustil, že byla zastřelena a že nezemřela na následky zranění způsobená nárazem hlavou na sklopnou stříšku vozu po pumovém útoku, jak dosud tvrdila oficiální pákistánská místa. „Ano, určitě ano. Je to možnost,“ dodal prezident.
Z interview, které Bhuttová poskytla před svou smrtí americkému magazínu Parade, vyplývá, že si byla vědoma nebezpečí, které jí hrozilo. „Jsem to, čeho se teroristé obávají nejvíce: žena a politická vůdkyně bojující za to, aby se z Pákistánu stala moderní země. Pokoušejí se mne zabít,“ řekla v rozhovoru, který časopis otiskl ve svém nejnovějším vydání.
Vdovec Zardárí žádá vyšetřování OSN
Manžel Bhuttové Ásif Alí Zardárí si myslí, že do její smrti jsou zapleteni přední činitelé pákistánského režimu. „Vyšetřování vedenému pákistánskou vládou nebude nikdo věřit ani v mé zemi (Pákistánu), ani kdekoli jinde. Pravdu zjistí jedině OSN,“ řekl Zardárí. Opoziční Pákistánská lidová strana (PPP) opakovaně žádá, aby smrt expremiérky vyšetřila OSN obdobně jako vraždu bývalého libanonského premiéra Rafika Harírího v roce 2005. To ale pákistánská vláda odmítá.
Manžel Bhuttové Ásif Alí Zardárí si myslí, že do její smrti jsou zapleteni přední činitelé pákistánského režimu. „Vyšetřování vedenému pákistánskou vládou nebude nikdo věřit ani v mé zemi (Pákistánu), ani kdekoli jinde. Pravdu zjistí jedině OSN,“ řekl Zardárí. Opoziční Pákistánská lidová strana (PPP) opakovaně žádá, aby smrt expremiérky vyšetřila OSN obdobně jako vraždu bývalého libanonského premiéra Rafika Harírího v roce 2005. To ale pákistánská vláda odmítá.
Manžel Bhuttové Ásif Alí Zardárí si myslí, že do její smrti jsou zapleteni přední činitelé pákistánského režimu. „Vyšetřování vedenému pákistánskou vládou nebude nikdo věřit ani v mé zemi (Pákistánu), ani kdekoli jinde. Pravdu zjistí jedině OSN,“ řekl Zardárí. Opoziční Pákistánská lidová strana (PPP) opakovaně žádá, aby smrt expremiérky vyšetřila OSN obdobně jako vraždu bývalého libanonského premiéra Rafika Harírího v roce 2005. To ale pákistánská vláda odmítá. Vyšetřování smrti Bhuttové na místě atentátu zahájili v sobotu policisté Scotland Yardu. Oblast kolem parku v Rávalpindí, kde expremiérka 27. prosince zahynula, pákistánské speciální jednotky uzavřely, aby mohli britští detektivové nerušeně pátrat.
Manžel Bhuttové Ásif Alí Zardárí si myslí, že do její smrti jsou zapleteni přední činitelé pákistánského režimu. „Vyšetřování vedenému pákistánskou vládou nebude nikdo věřit ani v mé zemi (Pákistánu), ani kdekoli jinde. Pravdu zjistí jedině OSN,“ řekl Zardárí. Opoziční Pákistánská lidová strana (PPP) opakovaně žádá, aby smrt expremiérky vyšetřila OSN obdobně jako vraždu bývalého libanonského premiéra Rafika Harírího v roce 2005. To ale pákistánská vláda odmítá. Vyšetřování smrti Bhuttové na místě atentátu zahájili v sobotu policisté Scotland Yardu. Oblast kolem parku v Rávalpindí, kde expremiérka 27. prosince zahynula, pákistánské speciální jednotky uzavřely, aby mohli britští detektivové nerušeně pátrat.
Pákistánské ministerstvo vnitra obvinilo z útoku teroristickou síť al-Kajdá. Mušarafova vláda však čelí obviněním, že do útoku na Bhuttovou byly zapleteny pákistánské vojenské kruhy či tajné služby. Tato obvinění podpořila i skutečnost, že místo činu bylo krátce po atentátu umyto vodou, což mohlo zničit klíčové stopy a důkazy. Mušaraf později připustil, že to „byl krok, jenž se neměl stát“. Zapojení pákistánských tajných služeb či jiných bezpečnostních sil do vraždy Bhuttové ale rozhodně popřel.
Kdo byla Bénazír Bhuttová:
Bénazír Bhuttová se narodila 21. června roku 1956 v Karáčí jako dcera pákistánského politika Z. A. Bhutta. V letech 1970-77 vystudovala v USA a Velké Británii politické vědy a ekonomii na Harvardské univerzitě a na univerzitě v Oxfordu.
V roce 1977 se vrátila do Pákistánu, po vojenském převratu generála Z. Haka a popravě otce se Bhuttová stává se členkou opoziční Pákistánské lidové strany, kterou založil její otec. V letech 1982-86 působila jako její předsedkyně. V roce 1984 je Bhuttová Hakovým režimem donucena k emigraci, do Pákistánu se vrací až v roce 1986 po zrušení výjimečného stavu.
V roce 1988, po smrti generála Haka a po vítězství Pákistánské lidové strany v parlamentních volbách se stala předsedkyní pákistánské vlády. V roce 1990 je Bhuttová na nátlak armády donucena k abdikaci, od roku 1993 opět stála v čele vlády, v době vnitropolitické krize byla nicméně donucena se svého mandátu v roce 1996 vzdát.
V roce 1999 byla Bhuttová obviněna z korupce, od té doby žila v exilu. Do Pákistánu se po dohodě na dělení moci s generálem Parvízem Mušarafem vrátila v říjnu 2007.