"Jsem rozhodnut zrušit 16. prosince výjimečný stav... V souladu s ústavou budou poté uspořádány svobodné a transparentní volby," poznamenal k hlasování, jež je plánováno na 8. ledna. Nejvlivnější opoziční vůdce Bénazír Bhuttovou a Naváze Šarífa v projevu Mušaraf vyzval, aby hlasování nebojkotovali.

Šaríf nicméně vzápětí prohlásil, že jeho Pákistánská muslimská liga (PML-N) a další laičtí i islamističtí členové sdružení v takzvaném Demokratickém hnutí všech stran chtějí nadále volby bojkotovat, ale že budou ještě jednat se šéfkou Pákistánské lidové strany (PPP) Bhuttovou, než učiní konečné rozhodnutí. "Pokusíme se přesvědčit další politická uskupení, aby udělaly totéž, a bojkot voleb byl účinný," řekl.  

Mušaraf složil prezidentský slib ve čtvrtek dopoledne, den předtím složil funkci vrchního armádního velitele, jak požadovala opozice, která zpochybňuje legitimitu Mušarafova říjnového znovuzvolení. Ústava totiž nedovoluje kandidovat šéfovi vojsk. Minulý týden však prezidentem obměněný nejvyšší soud zamítl opoziční stížnosti a rozhodl, že Mušaraf může v čele státu zůstat, když se vzdá uniformy.

Výjimečný stav platí v Pákistánu od počátku listopadu. Podle Mušarafa ho bylo nutné vyhlásit kvůli stupňujícím se útokům radikálů a zásahu justice do politiky.

Mušarafův poklidný puč
Parvíz Mušaraf se dostal do čela Pákistánu poklidným pučem v říjnu 1999. Ve funkci  náčelníka generálního štábu tehdy pobýval na Srí Lance, když se jej premiér Návaz Šaríf pokusil odvolat z funkce. Generálova reakce byla blesková. Z golfového hřiště, kde se dozvěděl o svém odvolání, ihned odcestoval na letiště a vrátil se do vlasti.
Armáda během několika hodin bez větších problémů obsadila budovy státního rozhlasu a televize, sídlo vlády a Šarífovu rezidenci. Premiér a jeho ministři se ocitli v „ochranné vazbě“. Mušaraf v emocionálním televizním vystoupení národu sdělil, že vláda byla svržena v zájmu blaha země a že neexistovalo jiné řešení, jak zabránit prohlubující se hospodářské a politické krizi v Pákistánu. K vyhlášení výjimečného stavu, rozpuštění parlamentu a pozastavení platnosti ústavy armáda nicméně přistoupila až po třech dnech.
Charakteristickými rysy 31 měsíců trvající Šarífovy vlády se staly systematická eliminace politických protivníků a zřetelné upevňování osobní moci doprovázené ovšem rostoucími hospodářskými potížemi, všudypřítomnou korupcí a neúspěchy na mezinárodním poli.
Zavedení islámského trestního práva a tvrdý postup proti nezávislosti médií Šarífa připravily o poslední příznivce. Není proto divu, že Pákistánce nechal nucený odchod premiéra z funkce vcelku klidnými. Opozice, zejména pak expremiérka Bénazír Bhuttová žijící v exilu v Londýně, premiérův pád přivítala a vyjádřila pochopení pro motivy, které armádu k převzetí moci vedly.
S poklidnou atmosférou v Islámábádu a dalších pákistánských městech ostře kontrastovala reakce světového společenství. Spojené státy vyzvaly k co nejrychlejšímu návratu k demokratické formě vlády, podobně učinila i Evropská unie. Mezinárodní měnový fond pohrozil pozastavením finanční pomoci, Commonwealth, jehož je Pákistán členem, upozornil, že v případě nedemokratického vývoje v zemi by Pákistán mohl být ze svazku vyloučen.