"Říkáme ne dalším rozhovorům, vyhlášení a trvání výjimečného stavu je znemožňují," řekla Bhuttová v Lahore.

Expremiérka se po dohodě s Mušarafem vrátila po osmi letech v exilu v polovině října. Byl to přitom právě Mušaraf, který ji před lety z premiérského úřadu násilným převratem sesadil. V Pákistánu navíc Bhuttové hrozil soud kvůli nařčení z korupce.

Návrat expremiérky do vlasti znásobil již tak vysoký počet atentátů ze strany islámských radikálů. Při útoku na její kolonu zemřelo den po Bhuttové příletu do Pákistánu přes 130 lidí.

Situace vyvrcholila, když Mušaraf v zemi vyhlásil výjimečný stav. Prezident se ale nespokojil jen se zákazy proti militantním povstalcům, ale rozhodl se aktivně zakročit také proti justici a opozičním stoupencům. Podruhé za letošní rok odvolal předsedu nejvyššího soudu, který v těchto dnech rozhoduje o tom, zda byl vůbec Mušaraf 6. října zvolen oprávněně. Kandidoval totiž i přesto, že současně zastával pozici šéfa armády, což pákistánská ústava nedovoluje.

Ke zrušení výjimečného stavu a návratu k ústavnosti vyzýval Mušarafa západní svět i domácí opozice. Úřady však při protestech v zemi pozatýkaly stovky lidí a v pátek na Bhuttovou uvalily domácí vězení.