"Jsem si jistý, že to skončí ve dvou třech týdnech, jakmile si prezident uvědomí následky dlouhotrvajícího výjimečného stavu," prohlásil předseda vládnoucí Pákistánské muslimské ligy Čaudhrí Šudžát Husajn, který byl i premiérem země.

Země je pod tvrdou kritikou ze strany USA, EU a OSN. Velké obavy v noci na středu vyjádřil generální tajemník OSN Pan Ki-mun. "Opět vyjadřují své hluboké znepokojení a lítost nad tím, co se stalo v Pákistánu," řekl Pan Ki-Mun a dodal: "Také silně naléhám, aby se pákistánská vláda vrátila jak rychle to jen bude možné k demokratickým zákonům a postupům."

Parvíz Mušaraf současně s vyhlášením výjimečného stavu v sobotu pozastavil platnost ústavy.

Pákistán odmítá tlak OSN

Pákistánský velvyslanec při OSN Munir Akram ale veškerý tlak odmítl: "Domníváme se, že je to vnitřní záležitost a Spojené národy nemají žádnou povinnost se k tomu vyjadřovat." Narozdíl od Barmy, kde o tvrdém zásahu proti demonstraci buddhistických mnichů jednala Rada bezpečnosti OSN, situací v Pákistánu se nezabývá. Vstřícnější postoj Západu k Mušarafovi kritizovala pákistánská opozice.

USA už o víkendu pohrozily, že přehodnotí hospodářskou pomoc zemi. EU v úterý Islámábád vyzvala k urychlenému návratu k ústavnosti a upořádání parlamentních voleb v ohlášeném lednovém termínu.

Zatčeno nejméně 2500 příslušníků opozice

Opoziční pákistánské skupiny v pondělí oznámily, že zatčeno bylo již více než 3500 lidí, úřady přiznávají 2500 zadržených. Mezi zadrženými jsou stovky právníků a soudců, kteří uposlechli výzvy odvolaného předsedy nejvyššího soudy Iftikara Čaudhrího "povstat" a od pondělí demonstrují před budovami soudů.

Mušaraf vyhlásil v zemi výjimečný stav nejen kvůli narůstajícímu počtu teroristických útoků, ale také kvůli údajnému vměšováním justice do politiky. Nejvyšší soud projednával další a další stížnosti na to, že znovuzvolení Mušarafa bylo nelegální, protože prezident se neodstoupil z postu vrchního velitele armády.