Hlavní obsah

Jihokorejská rozvědka přiznala únos exprezidenta Kim Te-džunga

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

SOUL

Jihokorejská rozvědka ve středu přiznala, že v roce 1973 unesla v Tokiu tehdejšího opozičního vůdce a pozdějšího prezidenta Jižní Koreje a nositele Nobelovy ceny za mír Kim Te-džunga. K akci dal prý tichý souhlas tehdejší prezident Pak Čong-him.

Článek

Dva roky po prezidentských volbách, v nichž Kim jen těsně prohrál s autoritářským vůdcem Pakem, byl tehdejší šéf opozice unesen jihokorejskými agenty z jednoho z tokijských hotelů a s páskou na očích přepraven do Ósaky na čekající loď, která měla být i s jeho svázaným tělem potopena. 

"Tento výbor potvrzuje, že jeho předchůdce, Korejská ústřední zpravodajská služba (KCIA), provedla tento únos v Japonsku, a hluboce toho lituje," sdělila ve své zprávě jihokorejská Národní zpravodajská služba (NIS). "Existují rovněž hmatatelné důkazy podporující teorii, že do jisté chvíle byla tato operace uskutečňována jako atentát," dodala NIS v dokumentu.

Nevydařená vražda

Podle zprávy ale agenti chybovali a únos byl prozrazen. O spiknutí se dozvěděli japonští představitelé a také americká Ústřední zpravodajská služba (CIA). Zástupci jihokorejských tajných služeb i sám Kim tvrdí, že Spojené státy v reakci vyslaly letadlo, které mělo loď najít.

Po nízkém přeletu amerického letounu nad lodí únosci od svého vražedného záměru upustili a Kimův život byl zachráněn. Kim Te-džung byl později převezen do Jižní Koreje, kde ho Pakova vláda uvrhla do domácího vězení.

"Soudíme, že prezident Pak... s (únosem) přinejmenším pasivně souhlasil," konstatovala NIS. Že by vydal přímý rozkaz k únosu svého tehdejšího největšího politického rivala, NIS prý ovšem prokázat nemůže. Kimův mluvčí dnes v komuniké vyslovil zklamání nad tím, že Pakovi, jenž vládl Jižní Koreji od puče v roce 1961 tvrdou rukou 18 let, nebylo ani přes hojné důkazy přiznáno přímé zapojení do spiknutí.

Atentát možná nebyl jediný

Kim byl zvolen prezidentem v roce 1997 a v roce 2000 získal Nobelovu cenu za mír za to, že zorganizoval vůbec první summit s vůdcem Severní Koreje. Vrcholná schůzka zlepšila vztahy mezi těmito protivníky z dob studené války.

Ve vězení strávil Kim celkem šest let, tři roky si rovněž pobyl v exilu a deset let v domácím vězení a pod policejním dohledem, poněvadž odmítl spolupracovat s jihokorejskými vojenskými vládci. Doposud také kulhá po zranění nohy, které utrpěl při zřejmě dalším pokusu o atentát v roce 1971, kdy jeho vůz smetlo ze silnice nákladní auto.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám