Text stanovuje, že nejméně 51 procent ve společnostech budou vlastnit původní (černošští) obyvatelé Zimbabwe. Zákon definuje "původního obyvatele Zimbabwe" jako každou osobu, jež byla v bývalé Rhodesii diskriminována za nadvlády "bílých" až do roku 1980, kdy země získala nezávislost na Velké Británii.

Ze zasedání parlamentu ve středu v noci během prudké debaty odešli opoziční poslanci. Podle nich je zákon rasistický, neústavní a nerovný.

Ministr Paul Mangwana však na zasedání parlamentu prohlásil, že nejde o ekonomickou, nýbrž politickou záležitost. "Jde o úplné osvobození Zimbabwe. Všichni černoši spadají do kategorie domorodců." Popřel, že by zákon měl rasistický rámec.

Zákon musí schválit ještě Senát, ve kterém má však Africký národní svaz Zimbabwe - Vlastenecká fronta (ZANU-PF) rovněž většinu. Nakonec jej nejpozději do měsíce podepíše prezident Mugabe.

Většina zahraničních firem zemi již opustila

"Je to strašidelné. Nyní jsou to farmy, a co bude dál, naše domy?" řekl jeden bílý podnikatel. "Kdybych mohl, tak už bych byl pryč," dodal s tím, že nyní pro svoji rodinnou firmu hledá nějakého obchodního partnera černé pleti.  "Láme mi to ale srdce. Celý život jsem strávil budováním firmy pro moji rodinu. Byl to můj plán do důchodu," ukončil.

Podle analytiků nebudou nová pravidla z hlediska vlastnických podílů žádnou výraznou změnou pro ekonomiku země, v níž už většinu společností stejně řídí domorodé obyvatelstvo. Většina zahraničních firem už kvůli nepříznivým hospodářským a politickým podmínkám v Zimbabwe přestala podnikat.

Plánovaná reforma přinese Zimbabwe podle odborníků jen další zmatek, protože země se ještě zcela nevzpamatovala z drastických změn v roce 2000. Tehdy Mugabe rozhodl o vyvlastnění půdy bělošských farmářů a o jejím přerozdělení mezi černošské obyvatelstvo, především jeho příznivce z řad veteránů odboje.

Vyvlastnění více než 5 000 bělošských farem, často i násilím, však způsobilo značné škody, protože noví majitelé většinou nevěděli, co s nově nabytým majetkem mají dělat.