Nejvyšší soud se zabývá šesti peticemi, které kritizují Mušarafovo případné znovuzvolení. Byly sepsány mimo jiné největší muslimskou stranou v zemi Džamát Islámi a sdružením právníků. Podle nich by se před prezidentskými volbami měly uskutečnit volby do parlamentu.

Mušarafův advokát Šarifuddín Pirzada se s tímto prohlášením obrátil na Ústavní soud, který od pondělí prošetřuje šesti peticí, které kritizují případné Mušarafovo znovuzvolení. V praxi by to znamenalo, že po svém znovuzvolení Mušaraf odejde z čela armády a inaugurován bude už jako civilista.

Sdělení Mušarafova advokáta vyvolává pochybnosti. Mušaraf totiž už v minulosti sliboval, že odejde z čela armády. Islámským stranám slíbil už v roce 2002, že do dvou let vedení armády opustí. Parlament ho schválil v čele státu do roku 2007, Mušaraf však v čele armády zůstal.

Bhuttová postup odmítá

Zástupci Pákistánské lidové strany (PPP) bývalé pákistánské premiérky Bénazír Bhuttové, která žije v exilu v Británii, tento plán odmítli. "Rozhodnutí generála Mušarafa nechat se zvolit v uniformě je neústavní a nedemokratické," uvedla strana. Zároveň pohrozila odchodem z parlamentu, pokud nebudou podniknuty kroky k "národnímu usmíření".

Bhuttová vyjednává s prezidentem Parvízem Mušarafem o rozdělení moci. Mušaraf usiluje o druhý prezidentský mandát, ale není si vítězstvím zcela jistý. Proto jeho zástupci zahájili s Bhuttovou jednání o její podpoře výměnou za to, že ona pak obdrží premiérskou funkci.

Na rozdíl od dalšího exilového bývalého premiéra Naváze Šarífa se ji vláda nechystá vypovědět ihned po příletu do Pákistánu, plánovaném na 18. října. Šaríf byl minulý týden v pondělí po návratu do země okamžitě deportován do Saúdské Arábie. Nejvyšší soud přitom rozhodl, že se může vrátit.