V letech 1979 až 2000 měla Arktida průměrnou pokrývku ledem v rozloze asi 7,7 miliónu čtverečních kilometrů. V roce 2005 to bylo 5,3 miliónu a nyní je to 4,4 miliónu kilometrů čtverečních. Rozloha ledů se už asi 30 let měří družicemi a během roku pochopitelně kolísá - v létě vždy část ledu roztaje v zimě se opět vytvoří. Minima jsou právě v září.

Na rozlohu arktického ledu má podle Serreza vliv několik faktorů, k nimž patří změny převažujících větrů a mořského proudění. Nicméně podle tohoto odborníka je výrazným vlivem globální oteplování.

"Je to stále kontroverzní záležitost a vždy bude nějaká nejistota, protože klimatický systém má velkou přirozenou proměnlivost," řekl Serreze BBC. "Nicméně si myslím, že se výrazně, opravdu výrazně posilují důkazy, že část z toho, co pozorujeme, je zvýšený skleníkový efekt. Kdybyste to chtěli, tak na to vsadím svou hypotéku."

Arktida se otepluje rychleji než zbytek planety

Vědci upozorňují, že jejich data měří rozlohu ledu, nikoli jeho objem. Liz Morrisová z British Atlantic Survey BBC řekla, že pokud by se led nashromáždil na malém místě, mohl by jeho objem stále stejný. "Existují nějaké důkazy o tom, že se pod vlivem změn větru a možná proudění oceánů kupí podél severního kanadského pobřeží."

Podle jedné loňské studie se v průměru Arktida otepluje dvakrát rychleji než zbytek planety. Podle této čtyři roky trvající studie, na které se podílelo několik set vědců, se odhaduje, že by do roku 2100 zde mohla teplota stoupnout o čtyři až sedm stupňů.