Účastníci vědecké expedice dosáhli severního pólu ve středu. Ve čtvrtek se na dno oceánu, které je v hloubce více než 4000 metrů, spustily dvě speciální atomové ponorky Mir-1 a Mir-2. Na důkaz svého prvenství umístí výprava na dno oceánu titanovou schránku s ruskou vlajkou.

Jedna ponorka má zcela ruskou posádku v čele s předsedou ruské Asociace polárníků a místopředsedou dolní komory ruského parlamentu Arturem Čilingarovem, který se expedice účastní právě s cílem prokázat ruské nároky na Arktidu. Posádka druhé ponorky je mezinárodní, kromě jednoho ruského odborníka je v ní australský polárník a švédský milionář, který za účast na expedici zaplatil tři milióny dolarů.

Boj o ropu a plyn

Rusové se snaží najít důkaz, že Lomonosovův práh, jehož podmořské hory se táhnou na 1800 kilometrů pod hladinou Severního ledového oceánu, je geologickým prodloužením ruského území, a že Rusko si tedy může podle mezinárodní konvence o mořském právu dělat nárok na využívání jeho velkého nerostného bohatství.

:. Kliknutím na mapu ji zvětšíte do původní velikosti.

V šelfu o rozloze více než 1,2 miliónu čtverečních kilometrů se podle předpokladů skrývají zásoby až deset miliard tun ropy a plynu. Případné vědecké důkazy, že oblast je skutečně spojena s ruským severem, musí Moskva předložit OSN. Mapy mořského dna v Arktidě jsou neúplné, a hranice tudíž sporné. Na arktický šelf si mohou činit nárok kromě Ruska další čtyři země - USA, Kanada, Dánsko a Norsko. USA a Kanada už chystají náročné operace, které by měly potvrdit zase jejich nároky. 

Výprava je dost obtížná a velmi riskantní. Nejobtížnější částí podle vědců bude vrátit se zpět ze dna oceánu z hloubky zhruba 4200 metrů na hladinu a najít si v pohybujícím se ledu volné místo pro vynoření. Jinak jim hrozí, že uvíznou pod silnou ledovou krustou. Expedici připravovali vědci přes dva roky.