Článek
O vítězství Pátilové informovala indická volební komise. Od nové prezidentky se očekává zlepšení ekonomické situace země a také postavení žen ve společnosti.
Dvaasedmdesátiletá advokátka Pratibha Pátilová byla dosud guvernérkou indického státu Rádžasthán ležícího na severozápadě země. Stala se tak v Indii další ženou ve vysoké politické funkci po premiérce Indiře Gháníové. Ta v 60. až 80. letech stanula dvakrát v čele ústřední indické vlády. Vdova po jejím zavražděném synovi Rádžívu Gándhím Sonia je od roku 1998 v čele strany Indický národní kongres.
Prezident má v Indii spíš reprezentativní roli. V jeho rukou je však formálně soustředěna veškerá výkonná moc, kterou vykonává prostřednictvím vlády, jejíhož předsedu jmenuje. Volí jej na dobu pěti let sbor volitelů tvořený volenými členy obou komor parlamentu a členy zákonodárných shromáždění jednotlivých indických států.
Předchozí prezidentské volby se konaly v roce 2002 a zvítězil v nich kandidát tehdejší vládní koalice vedené Indickou lidovou stranou Abdul Kalam.
Nynější volba hlavy státu se konala ve čtvrtek. Výsledky byly po sečtení a ověření hlasů oznámeny podle plánu až v sobotu.
Kontroverzní Pátilová
Média a opozice vyčítají nové prezidentce především korupci a zpronevěru. Například se prý zastávala svého bratra obviněného z vraždy. Nejvážnější obvinění se vážou k agrárním bankám, které Pátilová založila, aby poskytovaly levné úvěry i jejím příbuzným, a po kterých prý zůstaly tisíce ožebračených lidí.
| Pratibha Pátilová |
| Narodila se 19. prosince 1934 v Nadgaonu ve státě Maháráštra. Vystudovala práva a na univerzitě vyhrála nejen řadu turnajů ve stolním tenise, ale i soutěž krásy. Po škole se věnovala sociální práci, která ji přivedla do politiky. Od roku 1962, kdy poprvé kandidovala do místního parlamentu, neprohrála žádné volby. V maháráštraské vládě mezitím řídila resorty školství, zdravotnictví, turismu, sociální péče nebo územního rozvoje. V roce 1985 byla zvolena do Rady států (Rádžjasabhá), horní komory indického parlamentu, a dva roky byla její místopředsedkyní. Po vypršení mandátu (1990) uspěla ve volbách do Sněmovny lidu (Lóksabhá), kde setrvala do roku 2004. |
Ačkoliv jsou její projevy považovány za umírněné, nevyhnula se ve své kariéře ani řadě pobuřujících tvrzení. V roce 1975 se údajně přimlouvala za nucené sterilizace lidí s dědičnými chorobami. Později veřejně hovořila o tom, že jí duch mrtvého guru prozradil, že bude zastávat velmi zodpovědný post. Krátce po své nominaci na prezidentku zase navzdory historickým zjištěním tvrdila, že indické ženy nosily šátek jako ochranu před mughalskými dobyvateli. Výrok pak musela odvolat.
Opoziční Indická lidová strana (BJP) spustila dokonce zvláštní internetovou stránku s články namířenými proti Pátilové. INK obvinění odmítal jako politicky motivovaná a týkající se pouze úřadů a příbuzných Pátilové, ne však jí osobně. Podle průzkumů veřejného mínění byla nová prezidentka nejméně populárním kandidátem v historii voleb.
Předchozí zástupkyně něžného pohlaví ve vysoké indické politice byly přitom velmi oblíbené. V 60. až 80. letech si Indové dvakrát vybrali za premiérku Indiru Gándhíovou. Vdova po jejím zavražděném synovi Rádžívu Gándhím Sonia stanula v roce 1998 v čele INK a vyhrála volby. Premiérské křeslo ale kvůli protestům opozice poukazující na její italský původ přenechala Manmóhanovi Singhovi. Její dcera Prijanka je nyní považována za nadějnou budoucí vrcholnou političku.