Hlavní obsah

Pákistán čelí vlně útoků radikálů, vypověděli příměří

– ISÁMABÁD
Novinky, BBC,

Pákistánští radikálové na severozápadě země kvůli útoku na islámábádskou Červenou mešitu ukončili příměří dojednané s vládou. Při třech víkendových atentátech zahynulo na 60 osob, zejména vojáků a policejních rekrutů. Po sobotním útoku na armádu následovaly v neděli dva další, při kterých zemřelo přes 30 osob.

Článek

"Ukončili jsme dnes dohodu," oznámila šúra Tálibánu v letácích rozšiřovaných v hlavním městě provincie Severní Váziristán Miranšáhu.

Fundamentalistické hnutí, které válčí v Afghánistánu, má na severozápadě Pákistánu ovládaném kmeny silné pozice.

Pákistánská vláda podle ozbrojenců ze Severního Vazíristánu porušila mírovou dohodu z loňského září, když v oblasti posílila své jednotky a zaútočila na radikály.

Pravděpodobně ale jde o reakci na útok na islámábádskou Červenou mešitu, která byla v rukou radikálních duchovních s vazbami na Tálibán. Při útoku vládních vojsk padli v mešitě 102 radikálové včetně jednoho z duchovních a zahynulo i 11 vojáků. [celá zpráva]

Červená mešita v osmdesátých letech podporovala mudžahedíny z Tálibánu bojující proti sovětským vojákům v Afghánistánu.  

Víkendové útoky

Prvním terčem útoku se v neděli stala kolona vojenských a policejních vozidel ve městě Matta v hornaté oblasti Severozápadní hraniční provincie. Po výbuchu zaútočili radikálové ještě střelnými zbraněmi. Útok si vyžádal smrt 14 policistů a zranění dalších 39.

Další nálož vybuchla u policejního náborového střediska ve městě Dera Ismail Khan. Exploze zabila nejméně 18 lidí a dalších 60 zranila.

V sobotu v Severním Vazíristánu zahynulo při atentátu 24 pákistánských vojáků. [celá zpráva

Útoky přišly poté, co k nim vyzval druhý muž al-Kajda Ajmán Zavahrí. [celá zpráva]

Sporná dohoda o příměří

Pákistánské úřady si od loňské zářijové dohody s horskými kmeny slibovaly, že ústupky ve prospěch kmenových ozbrojenců uklidní situaci a že provinční kmeny přestanou podporovat Tálibán a teroristy z al-Kajda.

Červená mešita je baštou radikálů

Červená mešita je od osmdesátých let baštou islámských radikálů v Islámábádu. Založena byla v polovině minulého století. Radikalizovala se v osmdesátých letech, kdy byla jedním z center podporujících mudžáhídy bojující proti Sovětům v Afghánistánu. Podporovala i militantní hnutí Tálibán.

Vedení mešity se netajilo ani kontakty s Usámou bin Ládinem, které ale proběhly ještě před útoky z 11. září 2001. Podle některých informací představuje mešita spojení mezi radikály ve vládě a nezávislými radikálními kmeny při afghánských hranicích.

Mešita stála i za atentáty na současného prezidenta Parvíze Mušarafa. Její šéf Abdul Rašíd Ghazí byl v roce 2004 obviněn ze spiknutí s cílem zaútočit na prezidenta Parvíze Mušarafa a americké velvyslanectví. V roce 2005 byla mešita prohledána v souvislosti teroristickými útoky v Británii.

Mešita také stála za mohutnými protesty proti karikaturám Mohammeda z počátku roku 2006, které otiskl dánský list Jylland Posten. Snahou nejvyšších představitelů mešity bylo zavést v Pákistánu islámské právo šaría a militantní režim podobný Tálibánu. V březnu studenti mešity zadrželi tři pákistánské ženy, které údajně provozovaly prostituci. V červnu na měsíc zadrželi devět Číňanek, které údajně v zemi provozovaly prostituci a rozpoutaly protičínské nálady. Varovala také prodejny videokazet a DVD, aby nešířily západní filmy, jelikož jsou obscénní.

Proti mešitě dosud nikdo v Pákistánu tvrdě nezasáhl, protože měla vazby na tajné služby.

Podle odborníků však dohoda umožnila radikálům navázaným na Tálibán naopak posílit, protože nebyli pod tlakem. Oblast se tak stala jejich útočištěm.

Reklama

Související články

Radikálové z Červené mešity nabídli kapitulaci

Radikálové z Červené mešity v pákistánském Islámábádu, která je od středy v obklíčení bezpečnostních složek, nabídli, že se vzdají, pokud většině bude umožněn...

Výběr článků

Načítám