Zástupce vedení mešity Abdul Rašíd Ghazí sdělil, že se chystá na jednání z vlády, vzdát se ale nemíní: "Budeme pokračovat v obraně." Policie okamžitý útok nechystá. "Termín vypršel, ale my okamžitě nezačneme akci.  Nechceme krvavou záplavu," uvedl vrchní velitel policie v hlavním městě Chálid Parvíz.  Dodal, že vláda také dál 5000 rupií (1700 korun)  každému, kdo se vzdá, na návrat domů. Potvrdil, že se vzdaly hlavně studentky.

Pákistánská armáda mešitu zcela obklíčila a přes noc uzavřela všechny okolní ulice, kde vybudovala zátarasy z ostnatého drátu. V okolí mešity vyhlásila na 24 hodin zákaz vycházení a nařídila všem studentům, kteří jsou v mešitě Lal Masdžíd, aby odevzdali zbraně. Pokud tak učiní, dostanou amnestii a nebudou stíháni v souvislosti s násilím.

"V dotyčné oblasti byl vyhlášen zákaz vycházení," řekl na tiskové konferenci, kterou vysílala živě místní televize, náměstek ministra vnitra Zafar Varraič. "Žádáme je, aby složili zbraně. (Ozbrojené síly) budou střílet na každého, kdo vyjde ven ozbrojen nebo se pokusí použít zbraň," dodal. Podle něj v okolí mešity zaujaly pozice vojáci, policisté i milicionáři. Uvedl, že nechystají frontální útok s cílem mešitu dobýt.

Rozhovory, které měly nalézt nenásilné řešení situace, "zřejmě nikam nevedou", řekl ráno agentuře Reuters v telefonickém rozhovoru z mešity vůdce radikálního studentského hnutí Abdar Rašíd Ghazí. "Nejdřív musí (policie) zastavit své akce, a pak teprve můžeme o čemkoli jednat," dodal.

Studenti ozbrojení holemi utíkají před slzným plynem. Foto: REUTERS/Mian Khursheed

Boje začaly v úterý

Střety propukly u chrámu v úterý, když studenti zaútočili na policejní stanoviště. Policie odpověděla použitím slzného plynu. Mladí muži se pak vyzbrojeni tyčemi postavili policistům, kteří zónu obklíčili.

Studenti posléze kameny a zápalnými lahvemi zaútočili na dvě nedaleké vládní budovy včetně ministerstva životního prostředí a podpálili je. Stejně tak skončily v plamenech desítky automobilů zaparkované v areálu ministerstva.

Mezi devíti vládou potvrzenými mrtvými byl voják, novinář, čtyři studenti a tři civilisté. Podle vlády bylo zraněno na 140 lidí, i když agentury uváděly 400. Většina ošetřených byla zasažena slzným plynem. V době nejostřejších bojů vystřídaly policisty a vojáky jednotky speciálních sil. Pak se podařilo uzavřít příměří, které vyjednala koalice islámských stran. V oblasti hlídkovali studenti s holemi a zápalnými lahvemi.

Auta zapálená studenty islámu Foto: REUTERS/Faisal Mahmood

Červená mešita je spojena se dvěma školami, přímo v jejím areálu je madrása pro ženy a dívky, kde je asi 2000 až 3000 studentek, poblíž je pak škola pro pět tisíc studentů.

Vazba na radikály

Červená mešita je spojována s radikály. Podle některých informací představuje mešita spojení mezi radikály ve vládě a nezávislými radikálními kmeny při afghánských hranicích. Lidé s ní spojení zřejmě stáli za atentáty na současného prezidenta Parvíze Mušarafa. Mešita také stála za mohutnými loňskými protesty proti karikaturám Mohammeda, které otiskl dánský list Jylland Posten.

Lidé, kteří mešitu navštívili, viděli, že je v ní velké množství střelných zbraní a studenti se s nimi učí zacházet. Dva bratři, kteří jsou ve vedení mešity, několikrát varovali, že mohou dát rozkaz k útokům sebevražedných atentátníků.

Mešita však má mnoho zastánců mezi vysokými vládními úředními a zejména v tajných službách, takže se proti ní nikdo neodvážil přímo zasáhnout.

Studentky Červené mešity ozbrojené bambusovými holemi Foto REUTERS/Mian Khursheed

Své nejslavnější období prožila v polovině osmdesátých letech, když mudžáhidi bojovali v Afghánistánu proti Sovětům. Mešita je otevřeně  podporovala a podporovala i hnutí Tálibán. Do nástupu Mušarafa byla mešita spojena s vládou, často ji navštěvoval zejména Mušarafův předchůdce Zijaúl Hak.