Článek
Pětapadesátiletý předseda Republikánské strany Arménie (HHK) stál v čele vlády této bývalé sovětské republiky od roku 2000. Do úřadu nastoupil v době, kdy v zemi panovala napjatá atmosféra po ozbrojeném útoku v parlamentu v říjnu předchozího roku. Při pokusu o státní převrat tehdy přišlo o život osm čelních politiků, včetně tehdejšího premiéra Vazgena Sarkisjana.
Před čtyřmi roky zvítězila jeho HHK v arménských parlamentních volbách. Andranik Markarjan, původním povoláním počítačový specialista, se v 70. letech stal obhájcem nezávislosti zakavkazské Arménie, za což byl v sovětské éře dva roky vězněn.
Téměř veškerá moc v zemi spočívala v rukou prezidenta Roberta Kočarjana až do předloňské novely ústavy, která posílila postavení parlamentu a vlády. "Buď prezident jmenuje prozatímního premiéra, který bude nahrazen po květnových parlamentních volbách, anebo vsadí na silnou osobnost, která bude mít všechny šance zůstat u moci i po hlasování 12. května," řekl agentuře AFP politolog Alexandr Iskandarjan. Osobně sází na první možnost.
Ministr obrany Serž Sarkisjan, který spolu s premiérem vedl Republikánskou stranu, se rozhodl vrátit ihned do vlasti z Moskvy, odkud měl odcestovat na návštěvu Číny. Markarjan byl nejdéle sloužícím premiérem v novodobých dějinách této postsovětské republiky. Byl považován za umírněného a podařilo se mu vyvarovat tomu, aby se zapletl do skandálů.