Článek
Tisíce lidí - reprezentovaných nebývalou koalicí právníků, akademiků a Všečínské federace žen - si stěžovaly na veřejné ponížení podezřelých, kteří ještě nebyli z ničeho obviněni. Fotografie zostuzených prostitutek otiskla státní média, včetně snímků nejméně deseti klientu žijících v Hongkongu.
Šanghajský právník Jao Ťiang-kuo v petici zaslané parlamentu napsal, že policejní akce byla nelegální a "negativně ovlivní pověst čínské vlády". Veřejná procesí lidí odsouzených za vážné zločiny sice zůstávají v Číně běžnou událostí, ale už nepatří do moderní doby, uvedl Jao. "Spolu s rozvojem lidské civilizace a zdokonalováním práva byl tento barbarský trest z moderních společností vymazán," citoval z jeho stížnosti oficiální list China Daily.
Praxe veřejných průvodů a ponižování bývala běžným trestem pro tzv. kontrarevolucionáře za "kulturní revoluce" (1966-76), ale ministerstvo veřejné bezpečnosti ji začátkem 80. let odložilo do depozitáře. Čínská policie nicméně často zaujímá názor, že lidé obvinění z trestního jednání musejí být vinni, neboť jsou v 95 procentech případů odsouzeni.
Profesor Che Ping z Čínské právnické univerzity uvedl, že postup šenčenské policie byl nezákonný. Na "na prvním místě by měl chránit lidská práva a důstojnost". Všečínská federace žen označila policejní akci za "urážku všech žen v zemi".
Většina veřejnosti je proti pranýřování
Také 70 procent ze 150 tisíc lidí zapojených do průzkumu provedeného jedním z hlavních čínských internetových portálů Sina.com se postavilo proti postupu šenčenské policie. Nicméně část místního obyvatelstva s kontroverzním průvodem, jemuž přihlížela a aplaudovala asi tisícovka lidí, souhlasila a označila jej za výraz odhodlání policie potírat sexuální průmysl.
Prostituce se v Číně v posledních dvou dekádách od zahájení tržních reforem rozbujela zejména ve velkých, prosperujících městech, jako je právě Šen-čen a Ču-chaj poblíž bohatého Hongkongu.
Předchozí pokusy eliminovat prostituci přinesly ale smíšené výsledky.