"Sešli jsme se tu s vědomím, že klimatické změny se rychle stávají jednou z nejvážnějších hrozeb, jakým kdy lidstvo čelilo," uvedl na zahájení keňský viceprezident Moody Avori.

Afrika byla zvolena za dějiště jednání již 12. mezinárodní konference o klimatu proto, že černý kontinent je podle předpovědí nejohroženější. Jeho pouště se oteplením rozrostou, vyšší hladina oceánů zatopí části jeho velkoměst jako Kapské Město, Dar es-Salám či Lagos, vlhko a teplo rozšíří areál malárie, pokles zemědělské produkce prohloubí chudobu a hlad, ledové čepice Kilimandžára a Maount Kenya roztají. Především ale málo rozvinutý kontinent nebude ekonomicky schopen změnám čelit.

Emise prý ještě narůstají

Delegáti mají na stole několik závažných studií o postupujících změnách, ale i o možnostech, jak je zabrzdit a jak jim čelit. Pokud jde o adaptaci na nadcházející změny, studie britského ekonoma sira Sterna navrhuje Africe kromě jiného investice do vodohospodářství, výsadbu lesů a pobřežních mangrovů, vyšlechtění odolných odrůd obilí, zavádění ekologicky příznivých technologií.

Finanční zdroje na tyto programy by podle expertů OSN mohly vzejít ze současných mechanismů Rámcové konvence OSN, zejména z obchodováni s přebytky emisních povolenek průmyslu ve vyspělých zemích a ze zisků z investic do ekologických projektů v rozvojovém světě (až deset miliard dolarů - 220 mld. Kč). Britský meteorologický institut (MetOff) upozornil, že v rozporu s proklamovaným úsilím dosáhnout v duchu Kjótského protokolu snížení emisí došlo k jejich nárůstu - v letech 2004-5 o půl procenta na 379 ppm (částic látky v miliónu částic prostředí) v případě CO: a o 0,2 procenta na 319 ppm u oxidů dusíku Nox.

Praha žádá o pětinu více emisí

 Přitom již několik let je zřejmé, že Kjóto stanovilo limity, jež k efektivnímu zastavení hrozby skleníkového efektu zdaleka nestačí, a to ani kdyby se k protiemisním opatřením připojili i největší světoví znečišťovatelé USA, Austrálie, Indie a Čína.

Na druhé straně se objevuje i neochota k optimálním úsporám a vypočítavý přístup. Příkladem je i Česká republika, která hodlá pro roky 2008-12 usilovat o zvýšení povolených emisí o 20 procent proti loňskému roku, i když ve skutečnosti produkuje emisí méně než si stanovila. S deseti tunami CO: na osobu a rok je ČR už nyní v Evropské unii druhým nejhorším znečišťovatelem po Estonsku s 16 tunami.

Unie se pokouší o obrat

Unie se v poslední době pokouší postavit do čela procesu, jenž by měl vést k obratu. Především v Británii, ale i jinde na starém kontinentě vznikají na vládní úrovni programy zaměřené na nezbytnou změnu stereotypů jednání a žebříčků hodnot.

Bez změny v myšlení lidí je totiž šance na přechod k udržitelným modelům vývoje neuskutečnitelná. "Diskuse o této životně důležité změně pokračuje, nečekáme však od Nairobi zásadní zlom," přiznal eurokomisař pro životní prostředí Stavros Dimas.