Hlavní obsah

Lékař Martin Balík: Pokud se nám podaří nemocného zachránit, bude to velký úspěch

Novinky, Dana Sokolová

Již deset dní pečuje o pacienta s nejtěžší formou koronavirové infekce u nás, který je v kritickém stavu a byla u něj schválena léčba pomocí experimentálního léku Remdesiviru. Vedoucí lékař z Kliniky anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny VFN a 1. LF v Praze Martin Balík patří mezi naše přední odborníky na intenzivní péči, zeptali jsme se ho proto, na jeho zkušenosti s péčí o lidi s nejtěžší formou koronavirových infekcí.

Foto: ČTK

Lékař Marti Balík (vlevo)

Článek

Pečujete o prvního nemocného u nás, který byl kvůli koronavirové infekci v kritickém stavu a byl mu podán lék Remdesivir. Zaznamenali jste již u nemocného pozitivní reakci na tento lék? 

Je to ještě příliš brzy, abychom mohli říci, že Remdesivir nemocnému nějak zásadně pomohl. Nemocný má určitou trajektorii své choroby, která se postupně vyvíjela již před podáním tohoto léku. Pacient k nám byl přivezen před 10 dny ve velmi závažném stavu, v podstatě na pokraji smrti a nám se za ten čas podařilo pomocí nejrůznějších postupů jeho stav zlepšit a udržet ho při životě do té doby, dokud do České republiky nebude dovezen tento lék, což trvalo celý týden. Nicméně po podání léku zatím nemůžeme říci, že by došlo k nějakému zásadnímu zlomu ve stavu pacienta.

Až časem se ukáže, zda se léčba Remdesivirem promítne do zánětlivé aktivity v těle a také eliminace tohoto viru z organismu, což nás v tento okamžik nejvíce zajímá. Když k nám byl nemocný na oddělení přijat, jednalo se o jedince s největší virovou náloží, které v té době byly v republice změřeny. Pokud se nám podaří nemocného zachránit a díky léku se tělo dokáže zbavit všech těchto virů, bude to velký úspěch.

SPECIÁL: COVID-19 | Vše o nákaze, rady a tipy, jaké jsou příznaky

Koronavirus

U léku nejsou doposud dokončeny žádné klinické studie a nejsou tedy ani dobře známy vedlejší účinky léku, čehož se mnozí odborníci nejvíce obávají. Zaznamenali jste již v tomto směru nějaký problém?  

Snažíme se monitorovat všechny změny a vedlejší dopady léku na organismus, ale zatím jsme v současné intenzivní péči, žádné spektrum vedlejších efektů nezaznamenali. Je zapotřebí si uvědomit, že v případě terapie o nemocného v tak závažném stavu se jedná multifaktoriální záležitost. Lék Remdesivir řeší v podstatě jen jednu neznámou z celé mozaiky potíží, které nemocného sužují. Je to v podstatě, jako byste řešila rovnici o deseti neznámých a ptala se mě, zda zrovna ta jedna neznámá, kterou jsme zrovna vyřešili nasazením léku Remdesivir, přispěje k celkovému úspěšnému vyřešení toho zadání. Těch faktorů, jež se podílí na stavu nemocného, je tak spousta a my v současné době potřebujeme ještě dostatek času i dat, abychom dokázali říct, že tento lék skutečně zafungoval.

Zahraniční studie týkající se infekce Covid-19 tvrdí, že přestože se podaří nemocné v těch nejzávažnějších stavech zachránit, zanechá to trvalé následky na jejich plicích. Do jaké míry je možná regenerace plic?

Do veliké míry. Přestože je to pro nás velká neznámá, jsem přesvědčen, že můžeme dosáhnout toho, že nemocný z pohledu funkčnosti plic bude mít minimální následky. Od začátku děláme vše proto, abychom plíce šetřili a snad se nám podařilo včas nasadit léčbu, která by mohla utlumit plicní přestavbu a tedy poškození plicní tkáně. Zároveň při každé jiné léčbě bereme ohled na to, abychom nějakým způsobem neomezili plicní funkčnost a celkově plicím neublížili, tudíž aby i po skončení léčby mohlo u plic docházet k potřebné regeneraci.

V Itálii podlehlo koronaviru dalších 683 lidí

Koronavirus

Nyní máte první zkušenost s péčí o nemocné s tou nejzávažnější formou onemocnění. Je z tohoto pohledu něco, s čím jste se doposud nesetkal? 

Ani ne, protože my na našem oddělení těžké pneumonitidy neboli záněty plic běžně léčíme. Jsme v tomto směru etablovaným pracovištěm v rámci celosvětové sítě ECMO center. Podobně jsme se kdysi i připravovali na náraz prasečí chřipky.

Jediné, v čem spatřuji odlišnosti oproti jiným infekcím, je v rozsahu její nakažlivosti. Je zde mnohem větší riziko, že se tímto onemocněním nakazíme i my zdravotníci.

Zdá se také, že onemocnění docela perzistuje (přetrvává). To znamená, že lidé s běžnou imunitou onemocnění zvládají o něco hůře, než je tomu u běžných viróz. Delší čas trvá, než na danou infekci imunitní systém zareaguje. Je to dáno zřejmě tím, že naše evropská populace s koronaviry zatím neměla mnoho zkušeností.

Jak moc je pro vás složité pečovat o nemocné v závažném stavu, u nichž hrozí vysoká míra nakažlivosti? 

Problém spočívá především v tom, že pokud by epidemie trvala příliš dlouho, náš zdravotní systém by to nemusel zvládnout, a to zejména kvůli nedostatečné ochraně právě zdravotnického personálu.

Za naprosto klíčové v současné situaci tak považuji dostatek kvalitních ochranných pomůcek a okamžité a spolehlivé možnosti testování.

Z pohledu technického vybavení našeho zdravotnictví ale problém nespatřuji. Řekl bych, že v tomto směru máme v naší republice začnou rezervu oproti jiným zemím, například Itálii. Kapacita v umělé plicní ventilaci i při racionální léčbě pacientů by měla stačit.

To co nám dělá vrásky, je kvalifikovaný personál, který musíme chránit, zde bych apeloval na všechny autority, politiky, aby nám zajistili ochranné pomůcky a promptní (rychlé) testování.

Pandemie koronaviru je hrozbou pro celé lidstvo, přispějte do fondu, vyzval šéf OSN

Koronavirus

Cítíte strach či nervozitu z hrozby nakažením ve svém týmu?

Určitě ne, alespoň na našem oddělení ne, nebo se alespoň snažím to rozptylovat.

Stíháte za současného stavu ještě dostatečně odpočívat?

To je relativní pojem. Myslím, že by mí kolegové řekli, že to je tabu, na které se mě nemáte ptát.

Zatím nelze říci, zda zvítězíme, uvedli lékaři k pacientovi, který dostal experimentální lék

Koronavirus

Zůstáváte po skončení směny v nemocnici a nebo jezdíte stále domů?

Jezdím domů za rodinou každý den, tam i zpět na kole. Pokud tedy nesloužím noční.

Nemáte strach, že je doma nakazíte?

Samozřejmě se bojím a myslím si, že uzavření všech škol hned zkraje epidemie nebylo úplně šťastné, protože většina pozitivních dětí je bez příznaků, přičemž během zavřených škol jsou mnozí z nich v péči prarodičů, kteří jsou přitom tou nejrizikovější skupinou. Bohužel přenos z dětí na nejstarší generaci mi dělá velké vrásky. Domácí péče o děti nám také vyvázala některé kvalifikované pracovníky, kteří nepřišli do zaměstnání.

Do jaké míry vnímáte to, co se nyní děje ve společnosti? Co vás v tomto směru nejvíce potěšilo a naopak co vás na současné situaci nejvíce mrzí?

Potěšila mě aktivita lidí, kteří začali držet při sobě, pomáhat si a přitom si zachovali zdravý rozum. To, co mi vadí, jsou panika a zvýšené emoce podněcované často některými politiky, příliš mnoho restrikcí a často populistických prohlášení, které té situaci vůbec nepomáhají.

Myslím si, že je teď zapotřebí lidi uklidnit a vysvětlit jim, že si jako populace tím kontaktem s koronavirem musíme projít. Je jen zapotřebí dodržovat všechna ta epidemiologická opatření, která já schvaluji, tak aby u nás došlo k nárazu infekce pomaleji, než tomu bylo v Itálii a dnes i Španělsku.

Troufám si tvrdit i se znalostí intenzivní medicíny různě po světě, že jsme v naší zemi dobře připraveni. Rád bych tedy i naše občany uklidnil, že uděláme vše proto, abychom se o ně kvalitně postarali.

Oni samotní by pak měli především dbát o posilování své vlastní obranyschopnosti a měli také na paměti, že hysterie i jakékoliv zvýšené emoce imunitu spíše snižují. Já sám jako občan mám v současnosti větší obavy o zdraví české demokracie a ekonomiky.

Reklama

Výběr článků

Načítám