Hlavní obsah

Zemřel bývalý ruský prezident Boris Jelcin

– MOSKVA

V Moskvě zemřel v pondělí bývalý ruský prezident Boris Jelcin. Potvrdil to mluvčí ruské prezidentské kanceláře Alexander Smirnov. Příčinou úmrtí 76letého prvního demokraticky zvoleného ruského prezidenta bylo srdeční selhání. Jelcin bude pochován ve středu 25. dubna.

Článek

Se srdcem měl bývalý ruský prezident potíže i v minulosti. V roce 1996 mu byl voperován pětinásobný bypass.

Jelcin byl prvním ruským demokraticky zvoleným prezidentem po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991. Byl rozporuplnou postavou, jež se za komunistické éry vyšvihla na výslunní popularity jako zastánce  demokracie.

Také během svého devítiletého působení v prezidentské funkci nepřestával hlasitě podporovat demokratické svobody, včetně svobody tisku, se kterým ovšem mistrovsky manipuloval. Nedokázal ani zabránit korupci v zemi a mizení státní majetku v soukromých rukou. Za jeho éry vznikla v Rusku tzv. skupina oligarchů, kteří spravovali většinu majetku.

Kritizován byl rovněž za ruskou vojenskou intervenci v Čečensku v roce 1994.

Konec jeho politické kariéry provázely potíže

Ke konci svého úřadu provázely Jelcina zdravotní potíže a problémy s alkoholem. Pravidelně se uchyloval na své venkovské sídlo nedaleko Moskvy a v Kremlu se několik dní nebo i týdnů neukázal. "Vysilující záchvaty deprese, závažné postranní myšlenky, nespavost a noční bolesti hlavy, slzy a zoufalství... - to všechno jsem musel snášet," napsal o konci své politické kariéry ve svých pamětech.

Úřadu se veřejně vzdal v novoročním projevu v roce 1999. Jeho nástupce Vladimir Putin mu zejména v souvislosti s privatizacemi z počátku 90. let přislíbil doživotní beztrestnost.

Politici oceňují jeho roli v rozpadu SSSR

Světoví politici v reakci na úmrtí bývalého ruského prezidenta Borise Jelcina vyzdvihují především jeho klíčovou úlohu ve zlomovém okamžiku v ruských dějin, při rozpadu Sovětského svazu. Někteří však o Jelcinovi hovoří jako o kontroverzním politikovi, který se dopustil řady velkých chyb a nezabránil hospodářskému chaosu.

Podle českého premiéra Mirka Topolánka historickou osobností, která zajistila své zemi přechod od sovětského řádu k moderní ruské společnosti. Předseda vlády to uvedl v kondolenci, kterou zaslal ruskému prezidentu Vladimiru Putinovi. "Jelcin má své neopakovatelné místo v česko-ruských vztazích. Byl prvním ruským prezidentem, který navštívil samostatnou Českou republiku," připomněl v kondolenci Topolánek.

"Prokázal zemi velkou službu, ale udělal i velké chyby. Tragický osud," zhodnotil Jelcina coby politika Michail Gorbačov, který Jelcinovi předal Kreml v roce 1991. Vztahy mezi Jelcinem a Gorbačovem byly napjaté, oba bývalí páni Kremlu platili za politické rivaly. Gorbačov v roce 1997 v rozhovoru pro francouzský list Le Monde označil tehdejšího prezidenta Jelcina za nebezpečného člověka, bez morálních zásad a náchylného k hazardu, žvanila bez jakéhokoli svědomí a cynika, který nemá úctu k člověku.

"Nejlépe se nám zapsal do paměti, když se vzepřel státnímu puči," řekl předseda Evropské komise José Manuel Barroso, když připomněl nezdařený pokus o puč proti prezidentu Gorbačovovi ze srpna 1991. "Má zásluhy jako obránce svobody," dodal Barroso.

Pro Bílý dům je Jelcin "historickou postavu v období obrovských změn a výzev pro Rusko," praví se v prohlášení mluvčího amerického prezidenta.

Reklama

Související témata:

Související články

Jelcin si zlomil na dovolené v Itálii nohu

Bývalý ruský prezident Boris Jelcin (74) si na dovolené v Itálii zlomil stehenní kost. Úraz si způsobil ve středu při pádu v pronajatém domě v Sardinii.

Výběr článků

Načítám