Hlavní obsah

Ve Švýcarsku otevřeli nejdelší železniční tunel světa. Měří 57 kilometrů

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Bern
Aktualizováno

Ve Švýcarsku ve středu zahájila provoz nejdelší podzemní trať pro vlakovou dopravu na světě. Slavnostního otevření se zúčastnila řada hostů. Gotthardský železniční tunel měří přes 57 kilometrů a náklady na jeho vybudování dosáhly 13 miliard švýcarských franků (přes 317 miliard korun).

Toto video už bohužel nemůžeme přehrávat z důvodu vypršení internetové licence

BEZ KOMENTÁŘE: Nejdelší železniční tunel na světě byl otevřenVideo: Reuters

 
Článek

Stavba důležitého železničního spojení pod Alpským masívem, která má zkrátit i zlevnit zejména nákladní dopravu mezi severem a jihem Evropy, trvala 17 let.

Tunel ve středu současně na obou stranách stavby otevřeli prezident švýcarské konfederace Johann Schneider-Ammann a zdejší ministryně dopravy Doris Leuthardová. Asi dvacet minut po poledni vjel do Gotthardského železničního tunelu v obou směrech vlak s 500 cestujícími, kteří místo na palubě vyhráli v loterii.

Foto: Ruben Sprich, Reuters

Performeři na slavnostním otevření tunelu

„Švýcarsko uskutečnilo jeden z největších ekologických projektů v Evropě. Podstatně přispěje k ochraně životního prostředí v Alpách,“ uvedla firma AlpTransit Gotthard AG, dceřiná společnost Švýcarských spolkových drah (SBB), která stavbu zajišťovala.

Foto: GAETAN BALLY, ČTK/AP

Gotthardský tunel

Pravidelný provoz tunelu začne až 11. prosince. Předcházet mu totiž musí řada testovacích jízd.

Gotthardský úpatní tunel je o tři kilometry delší než dosavadní rekordman, japonský Seikan a o sedm kilometrů delší než Eurotunel pod Lamanšským průlivem.

Foto: Davide Agosta, ČTK/AP

Tisková konference k otevření tunelu. Zleva generální ředitel AlpTransit Gotthard Ltd. Renzo Simoni, ředitel švýcarského Federálního úřadu pro dopravu Peter Fueglistaler a generální ředitel Railsways Andreas Meyer.

Severní portál leží u obce Erstfeld v kantonu Uri, zatímco na jihu spojnice končí u městečka Bodio v kantonu Ticino.

Foto: David Ryneš, Mapy.cz

Gotthardský železniční tunel

Podle médií by za několik let mělo tunelem jezdit na 300 vlaků denně rychlostí až 270 kilometrů za hodinu. Ekologové si od nového železničního spojení, které zkrátí cestu z Curychu do Milána o hodinu, slibují snížení počtu 1,2 miliónu nákladních aut, jež každoročně používají alpské silnice.

Foto: Gaetan Bally, ČTK/AP

Kněz Martin Werlen stavbě požehnal.

Bez navýšení rozpočtu a o rok dřív

Vlády a developeři v jiných zemích mohou před největším investičním projektem v historii Švýcarska blednout závistí nejen kvůli novému rekordu. Stavba se totiž odehrávala s pověstnou precizností švýcarských hodinek, bez navýšení původně plánovaných nákladů a dokončili ji dokonce o rok dříve.

Experti si ale nejsou jisti, zda dvoutubusový Gotthardský tunel bude skutečně významným průlomem v evropské železniční dopravě, jak se od něj všeobecně očekává, poznamenala agentura DPA.

Německé dráhy sice tuto stavbu označují za "milník", ale upozorňují, že jde "teprve o první krok".

Foto: Laurent Gillieron, ČTK/AP

Poslední přípravy na zahajovací show k otevření tunelu

Odborníci poukazují mimo jiné na zatím nedobudované potřebné napojení z Německa. K tomu například patří i odpovídající nákladová nádraží, v nichž by mohly být k průjezdu pod Alpami sestavovány soupravy dlouhé až 740 metrů. Mnohé je nutné dostavět i ve Švýcarsku a v Itálii, kam gotthardská trať míří.

Nový Gotthardský tunel je součástí širšího projektu, který počítá v příštích letech s dalšími dvěma navazujícími menšími tunely a se vzájemným propojením všech tří podzemních komunikací na povrchu.

Technická specifika tunelu

Délka: 57 kilometrů

Doba stavby: 17 let

Denní kapacita: 260 nákladních a 65 osobních vlaků

Max. rychlost: 250 km/h osobní a 160 km/h nákladní doprava

Celková suma se tak vyšplhá na 23 miliard eur, což odpovídá 621,5 miliardám korun. Je to výdaj, který ve Švýcarsku nemůže schválit žádná vláda, aniž by se zeptala voličů. Jako ke každé důležité otázce se i v tomto případě muselo konat referendum a Švýcaři v něm v roce 1998 projekt podpořili.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám