Hlavní obsah

Ukrajina hrozí zdí na Donbasu. Po vzoru Izraele

Právo, ama

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Postavit zeď na Donbasu, která by oddělila území ovládané proruskými separatisty od části pod kontrolou Kyjeva, se chystá Kyjev v případě, že pondělní rozhovory v Paříži o urovnání situace na východě Ukrajiny skončí bez výsledku. Řekl to poradce ukrajinského prezidenta Andrij Jermak před nadcházející schůzkou za účasti nejvyšších představitelů Francie, Německa, Ukrajiny a Ruska.

Foto: Profimedia.cz

Ilustrační foto

Článek

„Ukrajina podnikne všechno, aby dosáhla zastavení války a nastolení míru diplomatickou cestou. Máme ale nepochybně také ,plán B‘. Ten spočívá v tom, že se postaví zeď a život půjde dál,“ řekl podle portálu Ukrajinska pravda.

Moskva: Nečekejme ihned dohodu

Na konferenci v Londýně ve čtvrtek také tvrdil, že Ukrajina „nebude ztrácet čas“. „Pokud neuvidíme připravenost Ruska směřovat k mírovému procesu a plnění minských dohod, pak budeme stavět zeď… Máme přátele a budeme přebírat jejich zkušenosti. Mám na mysli především Izrael,“ upřesnil ve čtvrtek na konferenci v Londýně.

Ruské ministerstvo zahraničí označilo Jermakovo prohlášení za „kontraproduktivní“. „Spekulace o negativních scénářích sotva prospějí setkání v Paříží,“ citoval Interfax z prohlášení. Moskva zároveň dala najevo, že se k výsledkům pondělní schůzky nechystají žádné dokumenty.

„Dohoda nebude. Nikdo neočekává žádnou dohodu – to by bylo přehnané očekávání a energicky před tím varujeme,“ odpověděl Dmitrij Peskov, mluvčí Kremlu, na dotaz ruské opoziční televize Dožď.

Hradby nedokončeny

Ukrajina se již v minulosti pokoušela postavit zeď na hranici s Ruskem. Projekt Evropská zeď předpokládal výstavbu jakýchsi hradeb, jež by zamezily pronikání těžké techniky, i ohrazení s ostnatým drátem. Konstrukce měla vzniknout nejprve v místech, kde se nebojuje, a později i na konfliktním úseku v Doněcké a Luhanské oblasti. Podle médií Kyjev investoval do projektu zhruba 1,5 miliardy hřiven (přes 1,4 miliardy korun), avšak dokončit se jej ani po pěti letech nepodařilo.

Reklama

Výběr článků

Načítám