Hlavní obsah
Foto: Profimedia.cz

Tající ledovce odhalují v Grónsku obří zásoby ropy i zlata

Je to paradox: zatímco svět si dělá starosti se změnou klimatu, globální oteplování vzbuzuje v Grónsku osudové naděje. Ledová krusta svírající největší ostrov světa kvůli stoupající teplotě rekordně mizí, takže půda – po staletí pokrytá ledovcem – začíná vydávat netušené bohatství.

Foto: Profimedia.cz
Tající ledovce odhalují v Grónsku obří zásoby ropy i zlata

Cestu k co nejširší autonomii a později k nezávislosti na Dánsku, pod které spadá od roku 1721, mají kromě dnešního referenda vydláždit dosud nevyužité zásoby surovin. V nejbližších letech těžařské společnosti otevřou sedm dolů – na zlato, diamanty, uhlí a olivíny.

Největší poklad zatím odpočívá na dně moře, v hloubce až tisíc metrů. Geologické a seizmologické průzkumy odhalily mimořádné zásoby ropy, především u západního pobřeží. Experti je odhadují až na 110 miliard tun. Jenom dvě menší ložiska se dvěma miliardami tun severně od Nuuku mají skrývat víc ropy, než kolik vydalo v uplynulých 40 letech celé Severní moře.

Těžba už do pěti let?

Těžit by se mohlo do pěti, nanejvýš deseti let. Každý obyvatel ostrova by mohl být desetkrát bohatší na ropu než Kuvajťan. I při poklesu cen ropy jsou ve hře stovky miliard dolarů. „Víme, kde se ropa nachází, zatím postupně zjišťujeme, kolik z ní se vyplatí dostat ze země,“ potvrdil televizi ZDF Joern Skov Nielsen, náměstek ředitele Ústavu pro nerostné zdroje.

Během minulého čtvrtstoletí pobřežní vody nezamrzaly jen na 150 dní v roce. Podle dánského meteorologického institutu však toto číslo poskočilo v roce 2000 na 160 dní a předloni dokonce na 190.

„Jestliže se bude pevninský ledovec na západním pobřeží rozpouštět i nadále tak dramaticky a nezastaví se ani ústup mořského ledu, poklesne cena výroby jednoho barelu pod dvacet dolarů,“ upozorňuje Nielsen.

Hlasování také o zahraniční politice

Grónsko získalo na Kodani v roce 1979 rozsáhlou samosprávu. Spolehlivě fungující moderní systém zajišťuje obyvatelům, z nichž pět šestin jsou Inuitové, bezplatné vzdělávání, zdravotní péči, podporu v nezaměstnanosti, starobní důchod i jiné vymoženosti, přičemž téměř všechny vnitřní záležitosti spravují grónští volení politici a úředníci. Samospráva se však nevztahuje na měnu, zahraniční politiku, státní občanství, obranu a justici.

I v Dánsku mnozí přiznávají, že pro dánské daňové poplatníky by mohlo být v budoucnu krajně obtížné zaručit mu jako dosud 3,3 miliardy dánských korun (11,3 mld. korun), takřka polovinu grónského rozpočtu, pokud se z ostrova stanou severské Emiráty. Podle dohody z letošního března se dánský příspěvek do grónského rozpočtu nesníží, Grónsko naopak odvede Kodani polovinu výnosu z těžby nerostného bohatství, a to až do plné výše dánských subvencí.

GRÓNSKO

::  Rozloha je  2, 2 miliónu čtverečních kilometrů, z níž jen 15 procent nepokrývá věčný led a sníh, 57 tisíc obyvatel

:: Obyvatelé si neříkají Eskymáci, jak je pojmenoval okolní svět, což vnímají pejorativně, ale Inuit (plurál od Inuk – člověk)

:: administrativně se dělí na tři kraje – Západní, Severní a Východní a 18 obcí, z nichž největší, hlavní město Nuuk, čítá 14 tisíc obyvatel

:: v jednokomorovém kodaňském parlamentu zastupují Grónsko od roku 1953 dva poslanci, oficiálním zástupcem Dánského království v Grónsku je vysoký komisař (Rigsombudsmaden) jmenovaný královnou

:: v roce 1953 přestalo být dánskou kolonií, jíž bylo od roku 1721, a stalo se součástí Říšského společenství (Dánsko, Faerské ostrovy, Grónsko)

:: v roce 1979 získalo samosprávu a od roku 1985 má vlastní červenobílou vlajku symbolizující ledovce a vycházející a zapadající slunce

:: v roce 1985 na základě referenda vystoupilo z Evropských společenství, jejichž součástí se stalo spolu s Dánskem v roce 1973

Grónsko rozhodne v úterním referendu o tom, zda se autonomie rozšíří na hospodářství i zahraniční politiku. Pokud řekne ANO a jeho vůli tak posvětí parlamenty v Nuuku a Kodani, nebude stát postupnému přechodu k nezávislosti nic v cestě.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Reklama

Výběr článků