Článek
"Není třeba vynakládat milióny franků na něco, co už nepotřebujeme. V tunelu budou jezdit jen auta, sedmipatrovou budovu původního velitelského komplexu přestavíme na komorní kryt pro dva tisíce lidí," upřesnil historik Jürg Stadelmann.
Mění se priority
Za podzemní pevností, v níž se našlo místo dokonce i pro nemocnici s operačními sály, rozhlasové studio a vězení, se symbolicky zavřou gigantická vrata, metr a půl silná a vážící 350 tun. Tedy pokud to půjde bez problémů. Při velkém cvičení v roce 1987, při němž se testovalo, zda 20 tisíc obyvatel Lucernu najde ve skále skrýš, nešla dovřít a jejich zavírání se protáhlo na dva dny.
V roce 1960 přijalo Švýcarsko zákon, podle něhož musí mít každý občan zajištěno místo v protiatomovém krytu. Lucern tehdy měl nedostatek prostor pro ochranu obyvatel před účinky konvenčních, chemických a jaderných zbraní. "Město se rozhodlo napojit bunkr na dálniční tunel pod horou Sonnenberg," potvrdil zpravodajskému serveru swissinfo Moritz Boschung, šéf informační sekce Spolkového úřadu pro ochranu obyvatelstva (BABS).
Stavělo se v letech 1970 až 1976 tak, aby zařízení odolalo výbuchu bomby o síle jedné megatuny TNT do vzdálenosti jednoho kilometru od vstupu do tunelu. Verdikt o likvidaci megabunkru padl už v roce 2002. To neznamená, že by se Švýcarsko zřeklo krytů a podzemních systémů, jen se mění priority.
Když v roce 1999 lidé z Gomsu našli útočiště v krytu poté, co po sněhové bouři vypadl proud a obyvatelé se necítili ve svých domech bezpečni, prokázala se jejich nezbytnost.
Místo v krytu má 95 procent Švýcarů
I po zrušení Sonnenberského krytu, podle dostupných pramenů největšího na světě, země helvetského kříže na tom bude velmi dobře, pokud jde o ochranu obyvatel. BABS, do jehož kompetence spadá 12 tisíc zaměstnanců policie, hasiči, zdravotnictví, technické služby a civilní obrana, disponuje celkem 270 tisíci kryty.
"Na 95 procent obyvatel má tak k dispozici moderní úkryty," upozorňuje Boschung. Je obtížné srovnávat Švýcarsko se zahraničím, protože koncepce se mohou lišit. "Víme však, že jsme dosáhli velmi vysokého standardu. Především severoevropské státy mají podobné kryty pro obyvatele," upozorňuje Boschnug.
Zda jsou například kryty v Izraeli tak moderně postaveny a vybaveny jako ve Švýcarsku, nechce posuzovat. "Každopádně při raketových útocích Hizballáhu letos v létě plnily svou funkci."