Článek
Kontroverzní novelu zákona o ústavním soudu prosadila konzervativní strana Právo a spravedlnost (PiS) krátce po svém vítězství v loňských volbách, které jí zajistilo většinu v parlamentu. Podle opozice měla tato novela za úkol ochromit fungování nejvyššího justičního orgánu v zemi, omezit jeho nezávislost a kontrolní roli vůči vládcům země.
Podle napadané novely z dílny PiS měl ústavní soud rozhodovat za účasti nejméně 13 z celkem 15 soudců, a to dvoutřetinovou většinou, zatímco až dosud stačilo devět soudců a prostá většina.
Senát ve dvanáctičlenném složení ve středu většinou hlasů konstatoval, že novela znemožnila "spolehlivoou a efektivní činnost" soudu. Na kritiku, že soud rozhoduje o svém vlastním složení, soudci odvětili, že neexistuje jiný orgán, který by normu mohl posoudit.
Premiérka to do věstníku nedá
Soud ve středu rozhodoval nikoli podle posuzovaných nových pravidel, ale přímo na základě ústavy. Dva noví soudci, zvolení PiS, vyjádřili odlišný názor. Podle ministra spravedlnosti nešlo o zasedání ústavního soudu, ale o pouhou schůzku vybraných soudců. Premiérka zase uvedla, že výsledkem bude "komuniké", které nemůže zveřejnit.
Polská vláda se v uplynulých měsících kvůli svému postupu v otázce ústavního soudu ocitla pod palbou kritiky od některých evropských politiků. Před sídlem polského ústavního soudu ve středu demonstrovali odpůrci vlády.
