Článek
Jedna z důvěrných diplomatických depeší zveřejněných na serveru WikiLeaks odhalila, že americké velvyslanectví v Madridu vyvíjelo tvrdý nátlak na španělské ministerstvo spravedlnosti, aby kvůli události nevedlo proti americkým jednotkám trestní stíhání. Španělsko se nakonec rozhodlo USA vyhovět.
Španělský kameraman přišel o život v roce 2003, když z balkónu bagdádského hotelu natáčel pozice amerických jednotek. Jeden z amerických tanků proti hotelu vystřelil a zabil vedle španělského kameramana i reportéra agentury Reuters.
Španělský soudce původně chtěl zažalovat tři americké vojáky z posádky tanku, ale ministr spravedlnosti Candido Conde-Pumpido a několik žalobců i někteří politici se rozhodli vyhovět Washingtonu. V té době už byla u moci nová španělská vláda v čele s premiérem Josém Luisem Rodríguezem Zapaterem, jenž je dosud španělským předsedou vlády.
V době invaze do Iráku vládla ve Španělsku vláda pravicového a proamerického premiéra José Maríy Aznara, který se snažil za každou cenu upevňovat transatlantické vazby. Po jeho prohře ve volbách, která přišla po útocích teroristů v madridských vlacích, se moci v dubnu 2004 chopil socialista Zapatero, který stáhl španělské jednotky z Iráku.
Na Zapatera tlačil americký velvyslanec Eduardo Aquirre také kvůli tomu, aby potlačil ve Španělsku kritiku americké okupace Iráku.