Článek
„Máme důkazy, že separatisté skalpovali lidi, uřezávali jim ruce a nohy a pohřbívali je zaživa. Skutečně věříte, že můžeme udělit amnestii takovým lidem?“ řekl Lucenko a uvedl i další důvody, pro které je všeobecná amnestie nemožná.
„Amnestie může být na Ukrajině udělena jen individuálně a může být udělena jen v případech, které obecně spadají pod amnestii. Podle ukrajinských zákonů vraždy, mučení, znásilnění, únos a těžké ublížení na zdraví nepodléhají amnestii,“ dodal Lucenko.
Každého zvlášť
Popsal i to, jak si představuje, že by se dal částečně splnit pátý bod druhých minských dohod z února 2015: „Jestliže tento bod minských dohody má být splněn, budeme prověřovat individuálně každou jednotlivou osobu, která bude žádat amnestii. Pokud soud zjistí, že se tato osoba nedopustila výše zmíněných zločinů, soud může dát milost.”
Ukrajinský generální prokurátor dal také najevo nespokojenost s tím, že Francie a Německo do dohod prosadily požadavek separatistů: „Jestliže deset tisíc ozbrojených ruských vojáků odejde z Donbasu a nechá nás na pokoji, je tu ještě otázka, co budeme dělat se čtyřiceti tisíci ukrajinskými separatisty, kteří zůstanou. Tady nemůže platit všeobecná amnestie, těch 40 000 musí složit zbraně a individuálně podat žádost o amnestii. Budou muset přiznat vinu a žádat a milost. Pak my v každém jednotlivém případě budeme prověřovat, jestli se dopustili těžkých zločinů, které vylučují amnestii. Většiny se to netýká a ta může být omilostněna. Ale u těch osob, které rozdmychávali válku, které se obklopily vrahy, je to nemožné.“
Rusko a separatisté opakovaně tvrdili, že Kyjev nechce minské dohody implementovat. Lucenkova vyjádření jim dávají do jisté míry za pravdu.
Ani amnestie by přitom zřejmě nebránila mezinárodnímu stíhání válečných zločinů podle Ženevských konvencí.
