Článek
Za bulharského předsednictví EU se tak státy pokusí překonat nynější zásadní rozdíly především v pohledu na trvalý mechanismus přerozdělování žadatelů o azyl.
Ten komise do reformy zapracovala jako poslední možnost pro případ, kdy by některý členský stát musel čelit náhlému přívalu velkého počtu migrantů. Česko a další státy ze středu a východu Evropy podobné řešení dlouhodobě odmítají.
Evropská komise reformu takzvaného dublinského systému, který upravuje azylová řízení v EU, nabídla v květnu 2016. Migrační krize v roce 2015 totiž ukázala, že stávající pravidla nevyhovují.
Peníze pro Afriku
Tusk v pátek oznámil také to, že státy Evropské unie shodly také na silnější podpoře Itálie, která na řešení migrační vlny pracuje s libyjskými úřady. „Máme skutečnou šanci uzavřít cestu přes centrální Středomoří,” poznamenal Tusk. Konkrétní výsledky pátečního rozhodnutí by podle něj měly být viditelné v příštích týdnech.
Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker Tuska doplnil připomínkou, že ve svěřeneckém fondu pro Afriku by mělo být 3,1 miliardy eur (skoro 84 miliard Kč). „Členské státy zatím upsaly 175 milionů (asi 4,7 miliardy Kč), to zjevně nestačí,” poznamenal. Pokud je podle něj cílem daleko vyšší angažmá EU především v severní Africe, je třeba potřebné prostředky výrazně navýšit.
Svěřenecký fond pro Afriku byl ustaven v roce 2015 na setkání EU a zemí Afriky ve Vallettě na Maltě. Financovány z něj mají být kroky k řešení kořenů nestability ve třech oblastech kontinentu. Kromě severní Afriky, o níž nyní summit jednal, také v subsaharské oblasti a v oblasti označované jako Africký roh.
Evropská komise bude podle něj ze své strany zodpovídat za to, že peníze půjdou na snížení migračních tlaků.