Hlavní obsah

Prokuratura žádá pro sesazené katalánské ministry vazbu a osm let vězení

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Madrid
Aktualizováno

Členové odvolané katalánské vlády i odvolaného vedení regionálního parlamentu stanuli ve čtvrtek před soudem v Madridu. Na předvolání se nedostavil sesazený premiér Carles Puigdemont, což předem avizoval. Prokutura podle agentury AFP požádala soud, aby na ministry uvalil vazbu, a vyzvala k uložení trestu osmi let vězení.

Foto: , ČTK/AP

Členové odvolaného katalánského vedení přicházejí v Madridu k soudu. Zleva: Joaquim Forn, Dolors Bassa i Coll, Raul Romeva, Carles Mundo, Jordi Turull, Meritxell Borras a Josep Rull.

Článek

Odvolané katalánské vedení čelí obvinění ze vzpoury, pobuřování i zneužití peněz.

Celkem bylo k Národnímu soudu předvoláno 13 regionálních ministrů, jejich mluvčí a premiér Puigdemont, který však ve středu z Bruselu vzkázal, že se nedostaví, protože jde podle něj o politický proces, a do rukou justice se vydá, až jemu a jeho kolegům bude garantován spravedlivý proces. Žalobci mohou nařídit jeho zatčení, jelikož se k soudu nedostavil, upozornil server BBC.

Puigdemontův obhájce Paul Bekaert ale popřel, že by se jeho mandant vyhýbal soudu. „Navrhl jsem, že může být vyslechnut tady v Belgii,” řekl belgické televizi TV3.

Naopak dorazila exministryně Meritxell Borrássová, která se nečekaně vrátila z Bruselu, kam s dalšími doprovázela Puigdemonta. Čtyři odvolaní ministři však zůstali v Belgii.

Prokuratura požádala o uvalení vazby na 13 členů vlády včetně premiéra Puigdemonta.

Líčení s předáky parlamentu odročeno

K sousednímu Nejvyššímu soudu bylo předvoláno i šestičlenné vedení katalánského parlamentu včetně předsedkyně Carme Forcadellové. Ta dorazila, ale soud jednání po chvíli odročil na příští týden. Soudce vyhověl žádosti advokátů, aby měli dostatek času připravit obhajobu.

Informace o odložení stání, na snímku Carme Forcadellová

Španělskem zmítá ústavní krize od říjnového referenda o nezávislosti Katalánska, které regionální vedení vypsalo navzdory nesouhlasu Madridu a ústavnímu soudu. Ačkoliv Madrid referendum zakázal a policie se jeho konání snažila znemožnit, nakonec volilo 43 procent voličů, z nichž většina se vyslovila pro osamostatnění.

Španělský premiér Mariano Rajoy v reakci pozastavil Katalánsku autonomii a vyhlásil na 21. prosince nové volby. Puigdemont v úterý v Bruselu, kam se uchýlil, uvedl, že volby vítá a jejich výsledek bude respektovat.

Foto: , Novinky
Katalánsko na severovýchodě Španělska, jehož metropolí je Barcelona, je s více než sedmi milióny obyvatel druhým nejlidnatějším ze 17 autonomních společenství v zemi.
Mnozí Katalánci si stěžují, že jejich bohatý region, produkující zhruba pětinu španělského HDP, odvádí Madridu příliš mnoho na daních, aniž by se mu vrátil odpovídající podíl formou vládních investic.
Katalánská vláda už v listopadu 2014 uspořádala nezávazné lidové hlasování, v němž se pro nezávislost vyslovilo zhruba 80 procent hlasujících. Účast ale činila jen asi 40 procent.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám