Obří islandská sopka je krátce před erupcí, varují vulkanologové

Islandští geologové v úterý potvrdili velmi vysoké riziko erupce sopky Bárðarbunga. Stalo se tak krátce poté, co došlo v bezprostředním okolí velkého vulkánu k sérii zemětřesení.

Profesor geofyziky z University of Iceland Pall Einarsson uvedl, že oblast okolo Bárðarbungy ukazuje značně zvýšenou aktivitu, což prý dává velmi pádný důvod k obavám.

Vulkán je navíc z velké části skryt pod ledovcem Vatnajökull, který je největším v Evropě. Případné chrlení žhavé lávy by tak mohlo vést i ke katastrofickým záplavám.

Pro tamější televizi pak Einarsson uvedl, že je v oblasti málo seismometrů, a je tak ještě složitější vyhodnotit úroveň nebezpečí. Podle něj však byly otřesy ve vzdálené severovýchodní části vulkánů nejsilnější za dlouhou dobu a není tak pochyb o tom, že láva směřuje směrem k povrchu.

"Jde o nejaktivnější oblast v zemi a je jisté, že láva pomalu stoupá vzhůru, to jasně ukazují všechny doprovodné seismické jevy v posledních dnech. Potřebovali bychom provést pořádná měření, takhle se to velmi komplikovaně určuje. Ta oblast je celá pokrytá ledovci," dodal Einarsson.

"Je jasné, že pouze čas nám ukáže zda v této oblasti dojde k erupci či ne," okomentoval zvýšené riziko erupce sopky Bárðarbunga respektovaný vulkanolog Jón Frímann.

K poslední erupci Bárðarbungy došlo roku 1910, avšak vulkanologové dodávají, že šlo o poměrně slabý výbuch. Před osmi a půl tisíci lety vulkán Bárðarbunga vyvrhl zcela největší objem lávy na celém světě za uplynulých 10 000 let.

V minulosti sopka vybuchovala každých zhruba 250 až 600 let.

Evropa má v živé paměti loňskou erupci sopky Eyjafjallajökull. Vědci ještě několik měsíců poté varovali před tím, že se schyluje k výbuchu blízké sopky Katla, která je daleko větší než vulkán, který loni vybuchl. Ten se řadí v tamějších vulkanických poměrech k opravdovým trpaslíkům. Přesto však jeho erupce narušila život miliónů lidí v celé Evropě.