Článek
"Já Grey - Stanislav (krycí jméno) dobrovolně souhlasím se spoluprací s Informační službou PLR v době svého pobytu za hranicemi. Moje spolupráce se bude týkat plnění zpravodajských úkolů podle instrukcí Centrály zpravodajské služby PLR (polská lidová republika)," cituje deník ze závazku ke spolupráci s rozvědkou z roku 1973, který podepsal před odjezdem na studia do Mnichova
Hned první nařčení Wielgus popřel, ale připustil, že byl nucen se s důstojníky tajné služby stýkat kvůli svým cestám do zahraničí: "Nepsal jsem na nikoho hlášení. Nemám nikoho na svědomí. Nikdy jsem nikomu neublížil."
Spolupráce až do rozpuštění SB
Rzeczpospolita tvrdí, že Wielgusův "skrytý život" agenta začal již za studií v roce 1967 a trval až do rozpuštění státní bezpečnosti v roce 1990. S lidmi z SB, kteří jej řídili, se setkal padesátkrát. Používal různé pseudonymy jako Adam Wysocki nebo Grey.
Polští estébáci mladého kněze chválili, že "tipoval kandidáty na operační rozhovory v řadách kléru a katolických vědců" a informoval o "personálních hrách" na katolické univerzitě. Po pěti letech Wielguse přebrala rozvědka, u níž před studiem v Mnichově absolvoval školení rozvědčíka a v roce 1973 podepsal výše citovanou "dohodu o spolupráci". Absolvoval zvláštní výcvik špiona. Jako agent se však prý neosvědčil.
List uvádí i důvody, proč Wielgus spolupracoval se státní bezpečností i rozvědkou. "Hlavním důvodem byla touha urychlit si kariéru." Wielgus (1939) se stal knězem v roce 1962 a biskupem v roce 1999. Byl rektorem katolické univerzity v Lublinu. Varšavským metropolitou byl jmenován 6. prosince, formálně má arcibiskupství převzít 7. ledna.
List vyzval arcibiskupa, aby nástup do úřadu odložil, dokud se nařčení neobjasní. Protože se za něj postavil polský klér i Vatikán, zřejmě tak neučiní. Prelátovi obhájci tvrdí, že nařčení zůstávají nepodložena důkazy.
Komise případ dosud zkoumají
Arcibiskupův svazek začala ve středu zkoumat církevní komise historiků, vytvořená biskupy pod tlakem předchozích lustračních afér, a také skupina povolaná ombudsmanem Januszem Kochanowským, žádná zjištění dosud nepublikovaly.
"Katolická církev v Polsku není jednou z náboženských obcí, ale zachovává národní paměť a tradice, má značný vliv na veřejný život. Proto máme právo znát minulost nejvyšších představitelů církve. Odhalení pravdy, jakkoli bolestné, nakonec poslouží i samé církvi," napsala Rzeczpospolita.
Historici odhadují, že v komunistickém Polsku působilo na 1500 kněží jako agenti tajné policie, kteří donášeli především na církevní hodnostáře. Loni doslova celým Polskem otřásla zpráva o tom, že ke konfidentům patřil i velmi populární dominikánský páter a blízký spolupracovník papeže Jana Pavla II. Konrad Hejmo.