Hlavní obsah
Norská premiérka Erna Solbergová Foto: Profimedia.cz

Norsko nebude vpouštět běžence bez schengenských víz

Norsko v rámci chystaného zpřísnění azylových zákonů nebude vpouštět do země uprchlíky bez schengenských víz, pokud z evropské zóny volného pohybu (Schengenu) přicházejí. Oznámila to norská vláda, napsal ve středu zpravodajský portál The Local. Připravované opatření, pokud bude schváleno, dolehne nejvíce na Švédsko, přes které uprchlíci do Norska přicházejí.

Norská premiérka Erna Solbergová Foto: Profimedia.cz
Norsko nebude vpouštět běžence bez schengenských víz

Norsko sice není členem Evropské unie, je ale součástí schengenského prostoru, v jehož rámci kontroly provádí pouze na vnějších hranicích. V celém systému pak platí jednotné schengenské vízum. Podle schengenských pravidel by navíc měli běženci požádat o azyl v té zemi, do které jako první vstoupí. To se ale neděje a uprchlíci míří na sever Evropy do bohatších států, především do Německa a do Švédska. Kvůli nynější uprchlické krizi se ale několik států rozhodlo částečně obnovit hraniční kontroly i uvnitř zóny.

Norská vláda v úterý představila balík úprav azylových zákonů, které mají z tohoto skandinávského království učinit jednu ze zemí s nejpřísnějšími azylovými podmínkami v Evropě. Součástí návrhu je i odmítání běženců bez schengenských víz. Konzervativní menšinová vláda premiérky Erny Solbergové má pro změny azylových pravidel v parlamentu dostatečnou podporu, poznamenal The Local.

KOMENTÁŘ DNE:

Lyžařské Nagano -  Nedá se nic dělat, dnešní komentář musí být sportovní, protože jedna mladá dáma přepsala lyžařské dějiny země. Čtěte zde >>

Čekají sto tisíc žádostí o azyl

Norská ministryně pro imigraci a integraci Sylvi Listhaugová zpřísnění azylových zákonů považuje za nezbytné, neboť Norsko příští rok očekává až 100 000 žádostí o azyl, což bude znamenat značnou zátěž pro sociální systém. V Norsku, které má 5,1 miliónu obyvatel, letos požádalo o azyl zhruba 30 000 lidí.

Součástí změn bude mimo jiné prodloužení čekací doby na povolení k trvalému pobytu ze tří na pět let. Při žádosti o sloučení rodiny bude muset azylant napříště prokázat mnohem vyšší roční příjem než dosud a v Norsku bude muset pracovat nebo studovat více než čtyři roky.

Podmínky přijímání azylantů zpřísňuje i sousední Švédsko, které na jihu země dočasně zavedlo hraniční kontroly.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků