Hlavní obsah

NATO kontroluje protiraketovou obranu v Evropě. Chce dialog s Ruskem

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Varšava
Aktualizováno

Protiraketová obrana v Evropě je pod kontrolou NATO, oznámil v pátek na varšavském summitu generální tajemník aliance Jens Stoltenberg. Systém podle něj nyní pracuje pod aliančním velením. Zdůraznil, že jde o obranný systém. Rusko podle něj nesmí být izolováno. Aliance zároveň odsouhlasila čtyři vícenárodní prapory na východním křídle.

Foto: Kacper Pempel, Reuters

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg (vlevo) s americkým prezidentem Barackem Obamou na summitu aliance ve Varšavě

Článek

Podle Stoltenberga jsou americké lodě ve Španělsku, radar v Turecku a antiraketový systém v Rumunsku nyní schopny spolupracovat pod aliančním velením a kontrolou.

"Důležité je, že systém, který budujeme, je zcela obranný," zdůraznil Stoltenberg. Jeho cílem je ochrana proti hrozbám přicházejícím zvnějšku "euroatlantické oblasti".

Systém není hrozbou pro ruské strategické jaderné zbraně a jejich odstrašující schopnosti, poznamenal generální tajemník NATO. Projekt protiraketové obrany vyvolává opakovanou kritiku ze strany Ruska.

Nechceme novou studenou válku

Aliance podle Stoltenberga nejen posiluje svou obranu kvůli nové bezpečnostní situaci, ale dál se také snaží o konstruktivní dialog s Moskvou.

"Nechceme novou studenou válku, nechceme nové závody ve zbrojení a nehledáme konfrontaci," řekl Stoltenberg. Připomněl, že Rusko je největší soused NATO, stálý člen Rady bezpečnosti OSN a hraje významnou roli při zvládání bezpečnostních výzev v Evropě a okolo ní.

Aliance má podle Stoltenberga právě kvůli vyšší vojenské aktivitě v Evropě zájem dohodnout se s Ruskem na "pravidlech provozu", je totiž třeba vyhnout se nehodám a nedorozuměním.

Čtyři vícenárodní prapory na východním křídle

Stoltenberg zároveň oznámil rozhodnutí aliance posílit své východní křídlo rozmístěním čtyř vícenárodních praporů. Vojáci USA budou podle něj základem praporu v Polsku, Britové v Estonsku, Kanada v Lotyšsku a Německo v Litvě.

Podle Stoltenberga rozhodnutí ukazuje sílu transatlantické vazby a dává jasně najevo, že útok na jednoho spojence bude chápán jako útok na celou alianci. "Mnoho spojenců na jednání oznámilo, že různým způsobem přispějí," podotkl generální tajemník NATO k ohlášenému kroku.

Prapory budou na místě od příštího roku a to tak dlouho, jak bude potřeba. Stoltenberg dodal, že o rozhodnutích summitu bude informovat ruskou stranu ve středu na jednání Rady NATO-Rusko.

Protiraketový systém Aegis v Evropě

Od května je v provozu americká základna protiraketového systému Aegis v Rumunsku na letecké základně Deveselu. Stavba další obdobné základny, která má také být součástí systému, v severopolském Redzikowu byla zahájena v polovině května. Hotova má být v roce 2018.

Kromě těchto základen protiraketový systém zahrnuje také radar včasné výstrahy v Turecku a čtyři americké torpédoborce s protiraketovým systémem Aegis ve španělských vodách. Jednotlivé prvky jsou propojeny se střediskem velení a kontroly na americké základně v německém Ramsteinu.

NATO opakovaně ujišťuje, že štít není namířen proti Rusku, ale má sloužit obraně. Moskva tomu nevěří a prohlašuje, že projekt ohrožuje ruskou národní bezpečnost.

Reklama

Související články

Polsko na měsíc obnoví kontroly na hranicích

Polsko začátkem července na měsíc dočasně obnoví kontrolu na vnitřních hranicích schengenského prostoru volného pohybu, včetně hranic s Českem. Toto opatření...

Putin chce jednat s NATO

Rusko se pokusí navázat se Severoatlantickou aliancí po jejím varšavském summitu dialog. Po setkání s finským prezidentem Saulim Niinistöm to v pátek řekl...

Výběr článků

Načítám