Článek
"Restartovali jsme naše vztahy na politické úrovni, souhlasili jsme také s obnovením vojenských kontaktů, které byly zmražené od loňského srpna," prohlásil podle agentury Reuters Scheffer. "Rada NATO-Rusko je nyní zpátky v sedle. Nesmíme nechat rozpory, aby zastavily celý vlak," dodal nizozemský diplomat, kterému v létě končí mandát v čele aliance a nahradí ho bývalý dánský premiér Anders Fogh Rasmussen.
Připustil, že v otázce Gruzie panují mezi Ruskem a aliancí stále "podstatné rozpory". "Rusko ale potřebuje NATO a NATO potřebuje Rusko," zdůraznil generální tajemník. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov označil dohodu "do určité míry za pozitivní pokrok", citovala ho agentura Reuters.
Pro obě strany to byla první schůzka na vysoké úrovni od rusko-gruzínské války na Kavkaze loni v srpnu. Původně se mělo setkání konat už v květnu v Bruselu. Moskva však svou účast odvolala kvůli vypovězení dvou svých diplomatů z bruselské centrály aliance a kvůli chystaným vojenským manévrům NATO v Gruzii, které Rusko ostře kritizovalo. Vztahy mezi Moskvou a aliancí také kalí americký záměr vybudovat v Polsku a České republice protiraketovou základnu, s nímž Rusko nesouhlasí.
Obnovená spolupráce se má týkat Afghánistánu, boje proti terorismu a šíření jaderných zbraní a potírání pirátství či obchodu s drogami.
Konflikt na Kavkaze
Boje v Gruzii a jejích separatistických oblastech Jižní Osetie a Abcházie propukly koncem prvního srpnového týdne. Gruzínská armáda oblehla hlavní jihoosetinské město Cchinvali. Pak se ale do konfliktu vložilo Rusko, které podniklo desítky náletů i na zbytku gruzínského území. K ozbrojenému střetu se přidali separatisté v Abcházii.
Ruské jednotky gruzínské z Jižní Osetie vytlačily, nezastavily se však a pokračovaly do gruzínského vnitrozemí. Všechny strany svalují vinu za agresi a civilní oběti vzájemně na druhého. Navzájem se obviňovaly i z etnických čistek. Gruzie kvůli tomu podala na Rusko žalobu u Mezinárodního soudního dvora.
Jižní Osetie a Abcházie vyhlásily jednostranně nezávislost na Gruzii po rozpadu Sovětského svazu a tu následně ubránily i v ozbrojeném konfliktu s Tbilisi. Moskva v důsledku konfliktu s Gruzií samostatnost obou regionů uznala.
ČR na Korfu zastupoval ministr zahraničí Jan Kohout.