Článek
Ani na rakouském ministerstvu zahraničí, ani v úřadu kancléře si podle autorů nikdo nevzpomíná na žádný zásah z Berlína proti uzavírání balkánské cesty počátkem roku 2016. Přitom na veřejnosti Merkelová i další němečtí politici ostře kritizovali akci balkánských států, v níž se silně angažovalo i Rakousko.
„Oni nás nechtěli zastavit. Jenom nechtěli být považováni za ty, kdo zavírají (hranice),“ popsal chování Němců a jejich kancléřky vysoký rakouský diplomat. „Panoval tichý souhlas Německa s uzavřením balkánské cesty. Němečtí politici si přáli, abychom to udělali, svůj (prouprchlický) slovník však nezměnili,“ tvrdí i Nikola Poposki, tehdejší makedonský ministr zahraničí.
„Už vám poděkovala?“
Rakušané připomínají, že Němci začali brzy po propuknutí krize vracet zpátky na hranici spoustu migrantů a chtěli, ať si je Vídeň vezme zpátky. „Merkelová zůstávala ve své roli největší hostitelky (běženců) v Evropě, zatímco souběžně nechávala zavírat cestovní trasy do Německa,“ konstatují autoři ze středopravého liberálního deníku Die Presse.
Německý Die Welt se za toto tvrzení revanšoval připomínkou, že Rakušané usměrňovali transporty s migranty k tzv. zelené hranici Německa. Ta bývá méně kontrolovaná a snáz překonatelná. Prý tím Němcům předváděli, že hranice se úplně uzavřít nedá.
Kniha však dodává, že Rakušané a další měli při tažení za uzavření balkánské cesty podporu některých členů německé vlády, konkrétně ministryně obrany Ursuly von der Leyenové a ministra vnitra Thomase de Maizièra. S krokem, který přispěl k ukončení uprchlické krize, zřejmě sympatizoval i německý ministr financí Wolfgang Schäuble. „Už vám Merkelová poděkovala?“ ptal se prý rakouského ministra zahraničí Sebastiana Kurze několik týdnů po uzavření balkánské cesty, která srazila počet běženců mířících do Německa.
Nátlak i z USA
Schäublův kolega, šéf německé diplomacie Frank-Walter Steinmeier se naopak v téže době hlasitě pohoršoval nad humanitárními poměry v táboře u řeckého Idomeni. Tam se soustředili běženci, kteří chtěli za každou cenu překonat nově uzavřenou hranici do Makedonie a dál na sever.
Ani nejbližší poradci ministra Kurze údajně nevěřili, že uzávěra hranic vydrží. Poposki volal do Vídně několikrát denně. „Už to nevydržíme,“ opakoval prý.
Tlak na Makedonce byl obrovský. Pode knihy i vysocí činitelé Obamovy vlády jim „doporučovali“ nechat hranice otevřené. USA se prý obávaly, že masy běženců v Řecku ohrozí stabilitu jejich spojence v NATO. Na to zřejmě reagovala Merkelová, když uzavřela smlouvu s Tureckem, jež zablokovala migrační příliv i do Řecka. V Turecku, také členovi NATO, už masy uprchlíků byly.
Kniha rovněž připomíná rozhodnutí evropského soudu v roce 2011. Po něm přestalo být Řecko fakticky hraniční zemí EU. Soud totiž rozhodl, že kvůli hrozbě „ponižujícího a nelidského nakládání“ s migranty nelze běžence do této země vracet.
| Jak se vyvíjela celá uprchlická krize a jak Evropa reagovala |
|---|
| Leden až březen 2015: do celé Unie přicházelo měsíčně asi deset tisíc běženců |
| Květen až červen 2015: do EU se valilo asi 40 tisíc migrantů měsíčně, jejich počet rostl hlavně na balkánské trase, velkou část migrantů však ještě tvořili právě obyvatelé Balkánu |
| Léto 2015: na balkánské cestě začali dominovat migranti ze Sýrie, Afghánistánu a Pákistánu |
| Přelom června a července 2015: Maďarsko se rozhodlo vybudovat pohraniční bariéru na hranici se Srbskem, dokončilo ji v půli září |
| Konec srpna 2015: Makedonci se pokusili zastavit migranty, ti však prorazili a vznikla rozsáhlá vlna proudící přes Balkán na sever |
| Konec srpna a počátek září 2015: kancléřka Merkelová sebevědomě prohlašuje, že Němci uprchlickou krizi zvládnou a že poskytování azylu uprchlíkům před válkou „nemá horní hranici“, fakticky tak otevírá hranice |
| 22. září 2015: EU schválila přes odpor části členů povinné kvóty na 120 tisíc běženců |
| Říjen 2015: i přes zavedení německých hraničních kontrol proti Rakousku v polovině září a navzdory podobným krokům dalších zemí vrcholí příliv běženců do SRN a do severní Evropy |
| 13. listopad 2015: teroristické útoky v Paříži zdůraznily bezpečnostní rizika migrační krize; objevily se informace, že na útocích se podílela i jedna osoba, která přišla jako migrant přes Řecko, pas nicméně mohl být falešný |
| Konec 2015: počet příchozích migrantů klesl, stále však přicházelo přes sto tisíc lidí měsíčně; silvestrovské sexuální útoky přistěhovalců zejména v Kolíně nad Rýnem i jinde posílily protiimigrační nálady |
| Přelom února a března 2016: Rakousko a po něm státy Balkánu omezují počty běženců, které smí přejít jejich hranici; pak je uzavřena makedonsko-řecká hranice a balkánská cesta |
| 20. března 2016: dohoda EU s Tureckem uzavírá migrační cestu do Řecka |
| Zbytek roku 2016 a 2017: hlavní trasou pro příchod migrantů se opět stává cesta z Libye přes moře do Itálie, Řím se tomu letos snažil čelit dohodami s bojujícími frakcemi v Libyi |