Článek
Podle Lavrova bude přítomnost ruských vojsk potřeba do té doby, než se „znormalizuje společenskopolitická situace“. Doufá, že přítomnost vojáků „snad přivede radikály k rozumu“.
„Vítězové plánovali využít plody svého triumfu k útoku na lidská práva a základní svobody menšin. Řekli, že chtějí trestat používání ruštiny,“ prohlásil v Ženevě Lavrov, který kritizoval hlavně zrušení jazykového zákona, jenž umožňoval menšinám využívat i ve styku s úřady svůj rodný jazyk v oblastech, kde menšina tvořila aspoň deset procent obyvatel.
Podle něj „násilí ze strany ultranacionalistů ohrožuje život a regionální zájmy Rusů a rusky mluvící populace“.
Rusko odmítá, že by se dopustilo agrese
Odmítl i názory současné kyjevské vlády, že Rusko se dopouští agrese, když vyslalo na Krym jednotky, které zablokovaly ukrajinské posádky na svých základnách. „Ti, kdo se situaci snaží vydávat za agresi, hrozí všemožnými sankcemi a bojkotem – to jsou právě ti naši partneři, kteří důsledně a vytrvale podněcovali spřízněné politické síly na Ukrajině k ultimátům a ústupu od dialogu, k ignorování obav jihu a východu země a v důsledku k polarizaci ukrajinské společnosti,“ řekl Lavrov.
Lavrov obvinil ukrajinské vedení, že nesplnilo nic ze smlouvy z 21. února uzavřené s tehdejším prezidentem Viktorem Janukovyčem díky zprostředkování ministrů zahraničí Německa, Francie a Polska. Nová ukrajinská vláda by podle ruského ministra měla v zemi prosadit ústavní reformu a nechat o ní hlasovat v celostátním referendu.
Lavrov ještě minulý týden hovořil proti zásahu
Lavrov, který se v Ženevě sejde ještě s generálním tajemníkem OSN Pan Ki-munem, také odsoudil hrozby Západu Rusku, který naznačoval možné sankce. Podle něj by západní státy měly odložit své „geopolitické kalkulace“ a mít na zřeteli zájmy ukrajinského lidu.
BBC poznamenává, že Lavrov během několika dnů zcela změnil rétoriku. Ještě před pár dny v prohlášení uváděl, že „vojenská intervence na ochranu občanských práv vytváří opačný efekt“, a proto Moskva neplánuje její uplatnění. Během víkendu a pondělí de facto Rusko ovládalo skoro celý Krym bez jediného výstřelu, aniž by ruské jednotky čelily jakémukoli výraznějšímu odporu. [celá zpráva]
Vojáci v neoznačených uniformách, zřejmě ruští, před základnou ukrajinského útvaru v Perevelném u Simferopolu. Za pliotem jsou ukrajinští vojáci.
OBSE má na Ukrajině prověřit práva menšin
Švýcarský ministr zahraničí Didier Burkhalter navrhl vyslání mise Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), jíž nyní předsedá, na Ukrajinu. Mise má vyšetřit údajné „incidenty“ v této zemi. Stejný návrh předložily i Spojené státy, podle nichž by tato mise měla na Ukrajině za úkol zajistit „ochranu práv menšin“ a „dohlížet na respektování územní celistvosti“ Ukrajiny.
Rusko novou vládu v Kyjevě neuznává. Tvrdí, že ukrajinským prezidentem zůstává Viktor Janukovyč, i když nemá žádnou moc. Předseda ruské vlády Dmitrij Medvěděv poradil Ukrajincům, aby svrženého prezidenta Viktora Janukovyče vystavili ústavní žalobě, takzvanému impeachmentu. „Mají-li za to, že se něčím provinil, je to jediná cesta. Všechno ostatní je zvůle,“ napsal ruský premiér na Facebooku.
Medvěděv dodal, že Rusko potřebuje v Ukrajině silného a stabilního souseda, nikoli „chudého příbuzného s věčně nataženou rukou“.
Rusové protestují v Charkově i v Doněcku
V Doněcku se před sídlem místní oblastní správy sešla tisícová demonstrace, jejíž účastníci se distancovali od nové vlády v Kyjevě. Vyzvali místní radnici, aby jako nezákonná vyhlásila rozhodnutí kyjevského parlamentu a ostatních centrálních orgánů obsazených novými lidmi. Především ale žádají, aby z funkce odstoupil gubernátor Sergej Taruta, kterého o víkendu do funkce dosadil šéf parlamentu Oleksandr Turčynov.
V Charkově se zformovala společenská organizace „Na obranu Charkova“, jejíž členové hlídkují v hlavních ulicích. Podle místních zpravodajských serverů nechtějí dopustit, aby se ve městě opakovaly „výtržnosti výrostků z Pravého sektoru“. Ve městě se během uplynulých týdnů několikrát změnil poměr sil, celý týden měli radnici pod kontrolou stoupenci nového vedení v Kyjevě. Nyní je však Charkov v moci proruských radikálů v čele se starostou Gennadijem Kernesem, který vyzval spoluobčany k obraně města před extremisty.