Článek
Karadžić si už v září vyslechl obvinění především z genocidy, zločinů proti lidskosti a porušování ženevských konvencí, jichž se měl dopustit během občanské války v Bosně v letech 1992 až 1995. Tehdy se k nim odmítl vyjádřit s tím, že tak učiní, až bude znát jejich plný rozsah. Skutečnost, že obžaloba plánuje obvinění rozšířit, tehdy zaskočila i soudce. Žalobci tak učinili koncem téhož měsíce.
Obvinění se týkají dvou časových rozmezí - první roku 1992, kdy se podle žaloby v deseti obcích Bosny a Hercegoviny Karadžić dopustil zločinů, které vykazovaly příznaky genocidy, a druhé se týká období mezi červencem a listopadem 1995, kdy se především udál masakr více než 7000 Bosňáků, hlavně muslimů, ve Srebrenici.
Karadžić je součástí širší skupiny, jejímž cílem podle žalobců bylo odstranění obyvatel nesrbského původu z rozsáhlých oblastí Bosny a Hercegoviny. Celkem Karadžić čelí 11 obviněním.
Bývalý bosenskosrbský vůdce stanul před haagským soudem po loňském zadržení v Bělehradě. Před úřady se skrýval více než deset let, přičemž používal falešnou identitu lidového léčitele.
Kvůli masakru u Srebrenice zažalovali loni Nizozemsko a OSN pozůstalí po muslimských obětech a nově v pondělí také bosenští Srbové. Tvrdí, že Nizozemci a OSN měli konfliktu zabránit.