Článek
„Jerevan je naše historická půda a my, Ázerbájdžánci, se na ni musíme vrátit. Je to náš politický a strategický cíl, k němuž se musíme postupně přibližovat,” prohlásil prezident. „Nesmíme zapomínat na naše historická území. V budoucnu to musí být jeden ze směrů naší činnosti,” dodal Alijev.
Prezident promluvil na sjezdu vládní strany Nový Ázerbájdžán, která ho nominovala jako svého kandidáta pro dubnové prezidentské volby. Pro autokratického prezidenta, o jehož zvolení nejsou pochybnosti, půjde už o čtvrtý mandát.
V Arménii vyvolal Alijevův projev pobouření. Místopředseda jerevanského parlamentu Eduard Šarmazanov označil výroky ázerbájdžánského prezidenta za hloupé, nesmyslné a směšné. „Podobné útoky Ilhama Alijeva připomínají chování otce nacistického Německa Adolfa Hitlera,” řekl Šarmazanov arménským novinářům. Alijeva a jeho spoluobčany odkázal „na historickou půdu kočovníků ve Střední Asii”.
Muslimský Ázerbájdžán a křesťanská Arménie vedou od konce 80. let minulého století, tedy ještě z doby, kdy obě země byly součástí Sovětského svazu, spor o Náhorní Karabach, kterou v krvavé válce obsadili Arméni. Baku sousední Arménii obviňuje z okupace ázerbájdžánského území, mezinárodní úsilí o urovnání konfliktu nepřineslo zatím žádné výsledky.
Arménie se drží díky podpoře Moskvy, Baku podporuje Turecko.