Článek
"To je ale příběh! Je to jako by vegetarián šel pracovat na jatka," reagoval na změnu víry svého bývalého kolegy předseda protiislámské PVV Wilders.
"Pokud to není marketingový tah za účelem propagace jeho knihy, pak je to opravdu mimořádný krok od někoho, kdo toho může o islámu hodně říci," reagoval bývalý van Klaverenův kolega ze strany VNL Jan Roos.
Někdejší pravá ruka předsedy protiimigrační a protiislámské PVV Joram van Klaveren byl poslancem nizozemského parlamentu v letech 2010 až 2017. Už v roce 2014 ovšem opustil PVV v reakci na kontroverzní vystoupení Wilderse, který slíbil voličům, že se zasadí o snížení počtu přistěhovalců z Maroka. Van Klaveren nadále zasedal ve sboru jako nezávislý poslanec, později založil vlastní protiislámskou stranu Pro Nizozemsko (VNL).
Nizozemský populista Geert Wilders odjíždí z volební místnosti v Haagu.
Během své politické kariéry van Klaveren proslul jako ostrý kritik islámu. Před časem dokonce začal psát protiislámskou knihu. Právě během psaní ovšem podle svých slov přišel na to, že má víře muslimů blíž, než si myslel. Kniha, která brzy vyjde, se nakonec změnila v příběh jeho konverze k islámu. Dílo nese název Odpadlík: od křesťanství k islámu v době sekulárního teroru.
Informaci, že loni v říjnu konvertoval k islámu, zveřejnil čtyřicetiletý van Klaveren v rozhlasovém vysílání v pondělí večer. Překvapené reakce zaplnily stránky řady nizozemských novin.
Dlouho hledal ukotvení
Například podle listu Algemeen Dagblad udivil van Klaverenův krok "jeho přátele i nepřátele". V rozhovoru s listem NRC bývalý poslanec uvedl, že vyrůstal v přísném křesťanském prostředí a své duchovní ukotvení hledal "velmi dlouho".
S pochopením se krok bývalého politika setkal u zástupců nizozemských muslimů. "Je skvělé, když si někdo, kdo byl tak kritický k islámu, uvědomí, že islám není tak zlý či perverzní," uvedl Said Bouharrou, člen rady spravující marocké mešity v Nizozemsku.
Ze zhruba 17 milionů Nizozemců se jich k islámu hlásí asi pět procent. Podle odborníků by se počet muslimů v západoevropské zemi mohl ale do roku 2050 zdvojnásobit.