Článek
Gruzínská vláda a prezident Michail Saakašvili stále tvrdí, že válku zahájila Moskva a že oni se jen bránili „ruské agresi“. To ale vyvrací dokument, který mezinárodní komise získala od Rusů. Je to „přísně tajný rozkaz číslo 2“ ze 7. srpna 2008, který podepsal vrchní velitel gruzínské armády. Podezření vůči Gruzii posiluje fakt, že vláda v Tbilisi originál tohoto rozkazu odmítá vydat. Tvrdí, že dokument je „chráněn státním tajemstvím“.
Komise, zřízená loni na podzim na žádost Evropské unie, prověřuje pravost dokumentu. „Pokud by se ukázalo, že je pravý, byl by Saakašvili usvědčen ze lži,“ shrnul Der Spiegel.
Dokument ukládá gruzínské armádě „znovu obnovit ústavní pořádek v celé oblasti“ Gruzie, k níž Tbilisi samozřejmě počítá i Jižní Osetii a Abcházii, které se odtrhly počátkem 90. let.
Stejná slova použil loni 7. srpna při vystoupení v televizi Rustavi 2 i gruzínský generál Mamuka Kurašvili, náčelník štábu gruzínské části mírových sil, rozmístěných v Jižní Osetii a Abcházii. Válka pak začala v noci na 8. srpna. Kurašvili později hájil své výroky tím, že trpěl pohmožděninami.
Nasazeni prý byli i čeští žoldnéři
Pro válku v Jižní Osetii najala Gruzie americké, ukrajinské, turecké a také české žoldnéře. Podle listu Daily Nation to v sobotu zopakoval Akexandr Bastrikin, šéfvyšetřovací komise při úřadu ruského generálního prokurátora. „Získali jsme nezvratné důkazy, že do těchto událostí byli zapojeni bojovníci ukrajinské nacionalistické organizace UNA-UNSO,“ řekl Bastrikin. Odvolával se na ukořistěné osobní věci, fota a poznámky i na rozkaz gruzínského ministerstva vnitra.
Bastrikin vyzval k vytvoření soudu, který by po vzoru haagského tribunálu, jenž soudí válečné zločince z Balkánu, stíhal ty, kdo spáchali válečné zločiny v Jižní Osetii.
Tajný dokument i nová ruská tvrzení mohou oživit spor, který vyvolala gruzínská válka uvnitř EU. Během konfliktu se totiž východní část Unie ostentativně stavěla za Gruzii a vinila Rusy z agrese, zatímco její západní část byla Moskvě nakloněna příznivěji.
Zadrženi opoziční představitelé
Gruzínská policie v pondělí zadržela deset předáků opozičních formací, především z řad Demokratického hnutí za jednotnou Gruzii.
Obvinila je z nedovoleného ozbrojování, protože prý vlastnili automatické zbraně. Opozice to označila za vládní teror, který má zabránit připravovaným velkým demonstracím za odstoupení Saakašviliho.
Konflikt na Kavkaze
Boje v Gruzii a jejích separatistických oblastech Jižní Osetie a Abcházie propukly koncem prvního srpnového týdne. Gruzínská armáda oblehla hlavní jihoosetinské město Cchinvali. Pak se ale do konfliktu vložilo Rusko, které podniklo desítky náletů i na zbytku gruzínského území. K ozbrojenému střetu se přidali separatisté v Abcházii.
Ruské jednotky gruzínské z Jižní Osetie vytlačily, nezastavily se však a pokračovaly do gruzínského vnitrozemí. Všechny strany svalují vinu za agresi a civilní oběti vzájemně na druhého. Navzájem se obviňovaly i z etnických čistek. Gruzie kvůli tomu podala na Rusko žalobu u Mezinárodního soudního dvora.
Jižní Osetie a Abcházie vyhlásily jednostranně nezávislost na Gruzii po rozpadu Sovětského svazu a tu následně ubránily i v ozbrojeném konfliktu s Tbilisi. Moskva v důsledku konfliktu s Gruzií samostatnost obou regionů uznala.