Článek
„Když víra je oslabena, hrozí, že i základy lidstva jsou oslabeny,” praví se v textu, zdůrazňujícím význam víry jako obrany před „masivní ztrátou paměti v našem současném světě”, vyvolaném přehnanou důvěrou v technologie a „subjektivní pravdy jedince”.
Tváří tvář široce rozšířenému pocitu, zejména v západních společnostech, že víra je věcí minulosti, "iluzí", František trvá na tom, že právě víra objasňuje současnost. Odmítá také snahy vykázat víru z veřejného života, protože "víra není soukromá záležitost, individuální pojem či názor", ale "dobro pro všechny, společné dobro".
Podle agentury Reuters text o rozsahu 82 stran ukazuje, že František nechystá radikální odklon od postojů svého předchůdce, který v únoru překvapivě odstoupil z čela církve.
Vatikán v minulosti uváděl, že František využije některé prvky z konceptu Benedikta XVI., který začal na encyklice věnované víře pracovat už loni, ale než ji stačil dokončit, vzdal se postu.
František v polovině června potvrdil, že na encyklice pracuje a že jejím spoluautorem bude jeho předchůdce v čele katolické církve. „Vydáme encykliku napsanou čtyřma rukama. Papež Benedikt dílo začal psát a předal mi ho. Je to velmi silný dokument,” prohlásil tehdy podle agentury ANSA.
Historicky není nijak neobvyklé, že nový papež dopracuje dokumenty připravené svým předchůdcem. I Benedikt XVI. ve své první encyklice použil text, který byl zčásti připraven už za pontifikátu Jana Pavla II.
Encyklika je nejautoritativnější dokument, jaký může papež vydat. Vždy se zabývá otázkami, které církev v dané chvíli považuje za nejdůležitější. Encykliky Benedikta XVI. pojednávaly o lásce (Bůh je láska z roku 2006), naději (Spaseni v naději z roku 2007) a sociálním učení katolické církve (Láska v pravdě z roku 2009).