Článek
Rozhodnutí vydal štrasburský soud už 21. června, ve středu o něm informovalo ministerstvo spravedlnosti na svém webu.
Stěžovatelka odsouzená v roce 2008 za podíl na justiční vraždě Milady Horákové tvrdila, že byla odsouzena za skutek, který v době, kdy byl spáchán, nebyl trestným činem, a že trestní řízení proti ní vedené nebylo spravedlivé.
„Evropský soud konstatoval, že stěžovatelka byla odsouzena na základě zákona účinného v době činu a že jeho aplikace a výklad provedené vnitrostátními soudy nebyly svévolné,“ uvádí ministerstvo spravedlnosti ve zprávě. „Dodal dále, že striktní výklad příslušných trestněprávních ustanovení byl v souladu s článkem 7 Úmluvy, který nemůže poskytovat ochranu likvidování politických oponentů prostřednictvím trestů smrti ukládaných v řízení, které zjevně porušuje právo na spravedlivý proces a zejména právo na život,“ píše se dále.
„Výrok soudu jsem doposud neobdržel, slyším to poprvé od vás, takže ho nemohu ani komentovat. Každopádně musím věc nejprve probrat s klientkou,“ reagoval na zprávu o rozhodnutí evropského soudu právní zástupce Brožové-Polednové Vladimír Kovář.
Tvrdila, že se jen řídila pokyny nadřízených
Evropský soud neakceptoval také argument stěžovatelky, že se při procesu s Miladou Horákovou a spol. pouze řídila pokyny nadřízených, ve které měla plnou důvěru. Podle Štrasburku se na ni vztahovala zásada „neznalost zákona neomlouvá“ a navíc měla v dané době určité právnické vzdělání i zkušenosti z jiných procesů. Proto si musela být vědoma, že proces byl dopředu zmanipulován.
Pokud jde o námitku porušení práva na spravedlivý proces, Evropský soud dospěl k závěru, že stěžovatelka a její obhájce měli v průběhu vnitrostátního řízení dostatek příležitostí se vyjádřit ke všem v přípravném řízení shromážděným a v řízení před soudy provedeným důkazům. V rozporu s právem stěžovatelky zaručeným v článku 6 Úmluvy nebyla ani skutečnost, že Ústavní soud rozhodl o její ústavní stížnosti bez jednání, neboť jednak se zabýval pouze otázkami ústavnosti, jednak se jednání konala před obecnými soudy všech tří stupňů.
„Evropský soud tak na základě argumentů přednesených vládou prohlásil jednomyslně všechny námitky porušení Úmluvy vznesené stěžovatelkou za zjevně neopodstatněné, a stížnost proto zamítl,“ konstatuje se dále.
| Polednová-Brožová byla jedním z prokurátorů v procesu s Miladou Horákovou a spol., v němž byl v červnu 1950 čtyřem obžalovaným uložen trest smrti. V roce 2005 byla za svůj podíl na této tzv. justiční vraždě obviněna a v roce 2008 odsouzena jako přímý účastník trestného činu vraždy podle § 136 zákona trestního o zločinech, přečinech a přestupcích. |