Hlavní obsah

Evropané v 18. a 19. století osídlovali svět a nyní svět osídluje Evropu

Londýn

Populační tlaky v Africe a na Blízkém východě povedou k imigraci i v budoucnosti, píše britský deník Financial Times. Připomínají přitom, že zatímco Evropané v 18. a 19. století osídlovali svět, nyní svět osídluje Evropu. Migrační krize je podle listu živena nejen velkými demografickými změnami a válkami, ale i dalšími silami, kvůli nimž imigrace do Evropy zůstane znepokojivým jevem i dlouho po ukončení konfliktu v Sýrii.

Foto: Thanassis Stavrakis, ČTK/AP

Do Evropy proudí i během zimy stovky migrantů.

Článek

Migrace Afričanů, Arabů a Asiatů do Evropy představuje obrat v historickém trendu. Za koloniální éry Evropa provozovala jakýsi demografický imperialismus, kdy bílí Evropané migrovali do všech koutů světa. Domorodé obyvatelstvo v Severní Americe a Australasii bylo podmaněno a často zabíjeno. A celé kontinenty se změnily na odnože Evropy. Evropské země také zavedly po celém světě kolonie a osídlily je svými imigranty. Současně byly přitom milióny lidí z Afriky donuceny k migraci do Nového světa (Ameriky) jako otroci.

KOMENTÁŘ DNE:

Lyžařské Nagano -  Nedá se nic dělat, dnešní komentář musí být sportovní, protože jedna mladá dáma přepsala lyžařské dějiny země. Čtěte zde >>

Když Evropané osídlovali svět, často to dělali tak, že nejprve člen rodiny odjel do nové země, např. Argentiny či Spojených států a posílal domů zprávy a peníze. Po delší době za ním přijeli ostatní členové rodiny.

Nyní se to děje opačným směrem - ze Sýrie do Německa, z Maroka do Nizozemska, z Pákistánu do Británie. Ovšem dnes se nejedná o dopis zaslaný po dlouhé cestě po moři. V době Facebooku a chytrých telefonů se Evropa zdá blízká, i když je člověk v Karáčí či Lagosu.

Nereálné sliby o omezení migrace

Země jako Británie, Francie a Nizozemsko se v uplynulých 40 letech staly mnohem více mnohonárodnostní, mnohorasové. Vládám, které slibují omezit přistěhovalectví, jak je tomu nyní v Británii, je velmi zatěžko tento slib plnit.

Postojem EU je, že zatímco běženci mohou žádat o azyl, tak nelegální "ekonomičtí migranti" se musejí vrátit domů. Ovšem tato politika těžko zastaví příliv migrantů, a to z více důvodů.

Zaprvé počet zemí, které jsou postižené válkou či vážnou krizí, se bude asi dále zvyšovat. Například sílí obavy o stabilitu Alžírska.

Zadruhé většina těch, kteří jsou označeni za "ekonomické migranty", nakonec stejně Evropu nikdy neopustí. V Německu jen kolem 30 procent odmítnutých žadatelů o azyl opouští zemi dobrovolně nebo je deportováno, tvrdí Financial Times.

Zatřetí, jakmile se někde usadí velká přistěhovalecká obec, právo na "sdružování rodin" zajistí pokračující proud migrantů. Evropa tak nejspíš zůstane atraktivní a dosažitelná destinace pro chudé a ambiciózní lidi z celého světa.

Evropské hodnoty nepřevezmou

Možnou reakcí Evropy je připustit, že imigrace ze zbytku světa je nevyhnutelná, a plně ji přijmout. Evropské zadlužené ekonomiky potřebují příliv mladých a novou dynamiku. Kdo bude opravovat jejich staré domy a stavět nové objekty, když ne imigranti?

Je přitom nerealistické tvrdit, že všichni imigranti musejí převzít "evropské hodnoty". Nedá se to uskutečnit už kvůli tomu, že tyto hodnoty jsou relativně nové. Například feminismus a práva homosexuálů se i v západní civilizaci prosadily až v posledních desetiletích. Mnozí přistěhovalci z Blízkého východu a Afriky ale přicházejí s mnohem konzervativnějšími postoji ohledně diskriminace žen. A to nezmění několik přednášek občanské nauky, domnívá se Financial Times.

Reklama

Výběr článků

Načítám