Článek
Summit od počátku nabíral zpoždění. Důvodem byl nesouhlas množství členských zemí s navrhovaným rozpočtem. Český premiér Petr Nečas se po příjezdu do Bruselu dal slyšet, že je připraven návrh vetovat, protože je "neférový". ČR získá 20,5 miliardy eur, což je v přepočtu asi 517 miliard korun.
Je to méně než za období 2007-2013, kdy měla země k dispozici 26,7 miliardy eur. Praha pokles čekala, protože v porovnání s předchozím obdobím je země bohatší.
Výsledný rozpočet je nižší
Prezident Herman Van Rompuy v pátek ráno předložil na summitu návrh podoby dlouhodobého rozpočtu Unie na roky 2014 až 2020 ve výši 960 miliard eur. To je méně, než původně navrhla Evropská komise.
„Poprvé v dějinách Evropské unie tu budou skutečné rozpočtové škrty,“ citoval britský list Daily Telegraph litevskou prezidentku Daliu Grybauskaiteovou.
Podle Nečase je to o sto miliard eur méně, než čekal. Nečas zdůraznil, že úspory jsou výhodné i pro Českou republiku. Díky nim ušetří v novém období asi 1,2 miliardy eur na příspěvcích do společné pokladny.
Rozpočet ale ještě musí schválit Evropský parlament, jenže šéfové čtyř klíčových politických skupin v Evropském parlamentu označili dohodu o rozpočtu za "nepřijatelnou". Odmítavé prohlášení vydali šéf Evropské lidové strany (PPE) Joseph Daul, předseda socialistů (S) Hannes Swoboda, Guy Verhofstadt za liberály (Alde) a Daniel Cohn-Bendit za frakci Zelených, informovala agentura ANSA.
Nekonečné odklady
Návrh vyvolal mnohahodinové debaty. Diskuse o podrobnostech v menších skupinách přinesla nové problémy. Jednotliví politici se scházeli a jednali.
Německá kancléřka Angela Merkelová sešla s Van Rompuyem, francouzským prezidentem Francoisem Hollandem a premiéry Švédska a Nizozemska. Schůzku s Van Rompuyem měl mít i premiér Petr Nečas.
Společně jednat se mělo začít ve čtvrtek odpoledne, nakonec se začalo v půl deváté večer.
Jednání za zavřenými dveřmi probíhala prakticky celou noc.
Bude se škrtat
Jelikož se evropští představitelé nakonec shodli na tom, že výše finanční perspektivy na sedm let by měla dosahovat zhruba 960 miliard eur, znamená to další škrty z původního návrhu Evropské komise, který o několik desítek miliard eur přesahoval bilión eur.
Irský premiér Enda Kenny mluví s francouzským prezidentem Francoisem Hollandem. Vzadu je český premiér Petr Nečas.
O dohodu na finančním rámci do konce tohoto desetiletí se premiéři či prezidenti poprvé pokusili už loni v listopadu. Tehdy však jejich schůzka úspěch nepřinesla. Mimo jiné se tak stalo kvůli tlaku na dodatečné škrty zaznívající od čistých plátců, tedy států platících do rozpočtu více, než z něj dostávají pak zpět ve formě nejrůznějších dotací či fondů.
Peněz do ČR ubude
V současné finanční perspektivě Unie na roky 2007 až 2013 měla Česká republika ve fondech EU vyčleněno téměř 27 miliard eur (asi 680 miliard korun). Nyní by podle nového materiálu měla zřejmě získat sumu blížící se 20 miliardám eur (kolem 505 miliard korun). To je zhruba o 400 miliónů eur víc, než bylo navrhováno při minulém jednání v listopadu.
S tím, že Česku prostředky klesnou, Praha počítala. Souvisí to s tím, že se mění podoba dlouhodobého rozpočtu a pravidel kohezní politiky, v jejímž rámci se vydávají prostředky na rozvoj chudších oblastí, k nimž patří i všechny české regiony s výjimkou Prahy. Významnou roli v tomto poklesu hraje i postupné bohatnutí ČR ve srovnání s nyní končícím rozpočtovým obdobím.
Ministerský předseda Petr Nečas podle některých diplomatických zdrojů požadoval více než zmiňovaných 400 miliónů; premiér sám ale české požadavky a výtky vůči původní rozpočtové variantě před novináři neupřesnil. Dva různé diplomatické zdroje se v souvislosti s Prahou zmínily o požadavku kolem jedné miliardy eur (asi 25 miliard Kč). Zdá se, že Praha by nakonec mohla získat ještě nějaké dodatečné prostředky, byť jejich výše zatím není známa.