Další oběť přestřelky na hranici mezi Arménií a Ázerbájdžánem

Baku tvrdí, že voják byl zabit v noci na čtvrtek vinou „arménské provokace“. „Veškerá odpovědnost za eskalaci bude spočívat na Arménii a jejích politických a vojenských vůdcích,“ uvedlo ázerbájdžánské ministerstvo obrany.

Arménská strana podle AFP naopak tvrdí, že ázerbájdžánští vojáci začali střílet první.

Arménský premiér Nikol Pašinjan a ázerbájdžánský prezident Ilhan Alijev se 26. listopadu v Soči za účasti ruského prezidenta Vladimira Putina dohodli, že budou pracovat na vytyčení společné hranice.

Putin přivedl Pašinjana a Alijeva k jednání v ruském Soči skoro rok po uzavření příměří, které ukončilo šestitýdenní ozbrojený konflikt o horskou enklávu Náhorní Karabach, při němž zemřelo nejméně 6500 lidí.

Loňskou šestitýdenní válku o Náhorní Karabach ukončila dohoda, kterou zprostředkovalo Rusko. To v enklávě rozmístilo své vojáky jako mírové síly. Pro Armény konflikt skončil de facto porážkou. V jejich rukou sice zůstala většina sporného regionu, který ovládli arménští separatisté na přelomu 80. a 90. let minulého století, Ázerbájdžán si ale připsal významné územní zisky.

Listopadový summit v Soči měl zmírnit napětí a zabránit vypuknutí nové války poté, co v pohraničních oblastech v posledních měsících opět přibývalo potyček, dodala AFP.

Arménii také pobouřilo vystoupení ázerbájdžánského prezidenta Ilhama Alijeva, který podle sdělení arménského velvyslanectví požadoval, aby Arménie oznámila konkrétní datum otevření Zangezurského koridoru spojujícího Arménii s oddělenou enklávou v Nachičevanu. Ázerbájdžán opakovaně dával najevo, že koridor klidně ustaví silou.