Článek
"Tváří v tvář zločinům, které překračují hranice všeho myslitelného, musí člověk před tou hrůzou vlastně umlknout. Přesto však mlčení nesmí být jedinou odpovědí. Povinností Německa je udržovat připomínky na tehdejší zločiny," prohlásila podle agentury DPA Merkelová.
Zleva: Ředitel památníku Osvětim Piotr Cywinski, německá kancléřka Angela Merkelová a polský premiér Mateusz Morawiecki při prohlídce někdejšího nacistického vyhlazovacího tábora.
Kancléřka přitom zdůraznila, že je důležité jasně říci, že v té době byli pachateli Němci. "Odpovědnost za tehdejší činy je neoddělitelně spojená s Německem, byly pevnou součástí národní identity," prohlásila šéfka německé vlády.
Merkelová nejprve zavítala do bývalého základního tábora Auschwitz I, přičemž se mimo jiné podívala na plynovou komoru a krematorium a prošla nechvalně proslulou bránou s nápisem "Arbeit macht frei" (práce osvobozuje). Minutou ticha také uctila památku obětí u takzvané černé zdi tábora, kde byly zastřeleny tisíce vězňů.
Německá kancléřka Angela Merkelová prošla branou
Poté kancléřka s premiérem Morawieckým přešla do nedalekého druhého tábora Auschwitz II, neboli Auschwitz-Birkenau, který patřil k největším nacistickým vyhlazovacím táborům.
Toto místo je všeobecně považováno za symbol holokaustu - nacistické politiky systematického, státem provozovaného pronásledování a hromadného vyvražďování především osob židovské národnosti.
Merkelová u příležitosti návštěvy věnovala jménem německé vlády provozovatelům osvětimského památníku 60 milionů eur (1,5 miliardy korun), které jsou určené na jeho provoz, údržbu a nezbytné opravy.