Hlavní obsah

Britové nemají plán na brexit, psala BBC s odkazem na zprávu soukromé firmy

Novinky, rei

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Londýn
Aktualizováno

Britská vláda stále nemá strategický plán pro vyjednávání o podmínkách vystoupení z Evropské unie. Kabinet si musí promyslet stovky důležitých záležitostí, o nichž bude s EU nutné jednat, ale v administrativě chybějí tisíce úředníků. Ministři navíc nejsou jednotní. S odkazem na údajný vládní dokument to napsaly BBC a deník The Times. Vláda ale tvrdí, že s materiálem nemá nic společného a informace v něm nejsou pravdivé.

Foto: Profimedia.cz

Taxikář s britskou vlajkou u Downing Street v Londýně

Článek

Mluvčí britské vlády podle agentury Reuters oznámil, že zpráva je "nevyžádaným dokumentem", který vypracovala osoba z jedné poradenské firmy a který nemá s vládou nic společného.

Dokument je nazván Aktualizované informace k brexitu a uvádí, že možná potrvá ještě půl roku, než se vláda rozhodne, jaké budou její priority při jednáních s Evropskou komisí o vystoupení Británie z Unie.

Chybí priority a celková strategie pro vyjednávání.
z dokumentu

Redaktor BBC Chris Mason, který poznámky četl, k nim poznamenal, že ukazují, jak „komplexní a náročné” bude vyjednat funkční brexit.

Kabinet ale autenticitu dokumentu podle ČTK rezolutně odmítl.  "Máme plán, takže to naprosto popírám," uvedla mluvčí vlády.

"Není to zpráva pro vládu a tvrzení v ní obsažená neuznáváme," uvedl už dříve jiný vládní mluvčí, citovaný agenturou Reuters. "Vláda se soustředí na to, aby (odchod z unie) co nejlépe zvládla a aby byl brexit úspěchem," dodal.

Chybí priority i úředníci

Dokument shrnuje, že všechna britská ministerstva už mají vypracovaný plán pro případ nejhoršího vyústění vyjednání o brexitu, takže mají představu, jak se vyrovnávat s nejhoršími možnými dopady. „Ačkoli je toto nezbytné, stále to zdaleka není vládní plán pro brexit, protože mu chybí priority a celková strategie pro vyjednávání,” napsal autor.

Dále upozorňuje na rozdílné názory a postoje konzervativních ministrů. Na jedné straně podle něj stojí ministr zahraničí Boris Johnson, ministr pro vyjednávání o brexitu David Davis a ministr pro mezinárodní obchod Liam Fox a na druhé ministr financí Philip Hammond a ministr obchodu Greg Clark. Tedy ti, kdo před červnovým referendem prosazovali nutnost brexitu, proti těm, kdo hájili setrvání v Evropské unii.

Vláda je zavalena nutností promyslet si „více než 500 projektů” v rámci brexitu, na což stále nemá kapacity. Dokument odhaduje, že jí chybí možná až 30 000 úředníků. Už několik měsíců se v kuloárech šíří nepotvrzené informace, že kvalifikovaná síla stále schází i na Davisově a Foxově ministerstvu, která jsou vedle Johnsonova pro brexit klíčová.

Premiéra Theresa Mayová navíc nedělá dost pro to, aby kabinet sjednotila, podle dokumentu má spíše „tendenci zajistit si reputaci (vůdkyně), která sama přijímá rozhodnutí včetně detailů“.

Složitá přediva vztahů

Britové si odhlasovali vystoupení z EU v červnovém referendu a vláda to přijala jako závazek. Nová premiérka Mayová uvedla, že tzv. brexit začne v březnu spuštěním článku 50 smlouvy o Evropské unii. Do té doby si chce Londýn řádně promyslet, jakou podobu vztahů chce do budoucna s EU mít.

Jde o celou škálu komplexních záležitostí od obchodu po bezpečnost, přičemž přenastavení vztahů s EU se odrazí i ve vztazích Británie ke zbytku světa. Nemluvě o tom, že jinak si brexit představuje Anglie a Wales, a jinak Skotsko se Severním Irskem.

Britské vládě přitom v přípravách nekomplikuje život jen složitost vzájemně provázaných agend, ale také volání z parlamentu, že si musí nechat mandát k jednání schválit poslanci. Mayová chtěla parlament obejít, ale narazila na nesouhlas vrchního soudu. Vláda se odvolala k nejvyššímu soudu. Ten zřejmě rozhodne až po Novém roce.

Článek 50 o vystoupení z EU

Stát, který chce odejít, to musí oznámit ústy svého premiéra, a to buď šéfovi Evropské komise Donaldu Tuskovi, nebo před všemi dalšími šéfy států a vlád přímo na summitu EU.

Dokud to neudělá, zůstává plnohodnotným členem.

Teprve po této formální aktivaci článku 50 začne dvouletý proces vyjednávání.

Samotná vyjednávání jménem EU velmi pravděpodobně povede Evropská komise.  

S dosaženou dohodou musí souhlasit Evropský parlament. Velmi pravděpodobně budou moci o věci hlasovat také britští europoslanci.

Poté o uzavření dojednané dohody rozhodují členské země takzvanou superkvalifikovanou většinou - pro text se tedy musí vyslovit nejméně 72 procent států představujících zároveň nejméně 65 procent jejich populace. Vystupující země nehlasuje.

Pokud se dohodu o mechanismu vystoupení nepodaří dojednat dva roky poté, co země aktivuje článek 50, její členství v EU automaticky končí.

Zdroj: ČTK

Reklama

Související články

Výběr článků

Načítám