Assange je podle OSN zadržován neoprávněně

Australan Assange v roce 2012 uvízl na velvyslanectví Ekvádoru, který mu udělil azyl, budovu ale nemůže opustit, protože by ho Britové zatkli a vydali do Švédska, kde čelí obvinění ze znásilnění.

Zakladatel WikiLeaks tvrdí, že jsou obvinění vykonstruovaná a že jde o trik, jak ho dostat do Spojených států, kde mu hrozí soud za vyzrazení vojenského tajemství.

V pátek zveřejněná zpráva komisařů Spojených národů je reakcí na Assangovu stížnost ze září 2014. Švédské státní zastupitelství už se ale podle BBC nechalo slyšet, že dokument nemá a ani nebude mít žádný právní dopad. Ve stejném duchu se vyjádřily také britské úřady, když prohlásily, že Assangovi v případě opuštění ekvádorské ambasády stále hrozí zadržení.

„Stále trváme na tom, že pan Assange nikdy nebyl úřady Velké Británie svévolně zadržen. Ve skutečnosti je to tak, že se úmyslně vyhýbá oprávněnému zatčení tím, že zvolil setrvání na ekvádorské ambasádě. Povinnost Velké Británie jej zatknout a vydat do Švédska stále trvá,“ řekl BBC mluvčí britského kabinetu.

Julian Assange to ale vidí jinak. Na Twiiteru už ve čtvrtek poznamenal, že pokud by OSN rozhodla v jeho neprospěch, dobrovolně by se britským úřadům vydal, v opačném případě by mu ale měl být okamžitě vrácen pas a umožněn odlet ze země.

Švédové usilují o vydání Assange proto, že jej jeho bývalá spolupracovnice obvinila z dvojnásobného znásilnění. Vydali na něj proto eurozatykač. Britská policie proto Assange v roce 2010 zatkla, Australan ale využil následného propuštění na kauci a prchl na ekvádorské velvyslanectví, kde se skrývá dodnes.

Do veřejného povědomí a hledáčku amerických vyšetřovatelů se Assange dostal v roce 2006, kdy začal prostřednictvím WikiLeaks zveřejňovat tajné americké dokumenty z válek v Iráku a Afghánistánu, jakožto i diplomatické depeše.