Arménie a Ázerbájdžán se obviňují z ostřelování měst

Video z Stěpanakertu ukázalo poničené budovy včetně jednoho činžáku a ulici plnou trosek. Ostřelování bylo tak silné, že město musel opustit i reportér televize Al-Džazíra Bernard Smith, podle něhož si vyžádalo nejméně pět obětí.

Úřady neuznaného Náhorního Karabachu uvedly, že při bojích bylo zabito dalších 21 vojáků a celková bilance obětí v řadách arménských ozbrojených sil tak stoupla na 223. Počet civilních obětí stoupl na 18. Ázerbájdžán své vojenské ztráty nezveřejňuje, ale uvedl, že v důsledku bojů už bylo zabito 25 ázerbájdžánských civilistů.

Reportér Smith, který odcestoval do Gori, dodal: „Lidé, kteří jsou stále ve Stěpanakertu, nám řekli, že ostřelování se opět obnovilo dnes ráno.“ Arménské ministerstvo obrany zveřejnilo na Twitteru informaci, že ázerbájdžánské síly s velkou intenzitou ostřelovaly Stěpanakert a Šušu raketami.

Ostřelování ázerbájdžánských měst

Ázerbájdžánské ministerstvo v obrany naopak uvedlo, že arménské jednotky ostřelovaly tři ázerbájdžánská města Bajlaga, Bardu a Tartar poté, co zaútočily v neděli na Gjadnžu a Mingecevir, tedy druhé a čtvrté největší město v zemi. V Gjandži se terčem útoku stala tamní vojenská základna s letištěm.

Palbu na Mingecevir ale popřela mluvčí arménské armády Šušan Stěpanjanová. Reportérka Al-Džazíry ale viděla na město dopadnout několik střel. Dvě dopadly nedaleko hydroelektrárny, další zasáhla centrum města a čtvrtá dopadla u porodnice, jejíž budovu poškodila, přičemž byli zraněni dva lidé. „Pokud by byla zasažena přehrada, mohlo by být zaplaveno až 17 ázerbájdžánských měst,“ upozornila novinářka Sinem Koseogluová.

Spor o Náhorní Karabach – enklávu v jihozápadním Ázerbájdžánu s převážně arménským obyvatelstvem – trvá mezi Arménií a Ázerbájdžánem už desítky let. Ozbrojený konflikt vypukl v roce 1988 ještě za éry Sovětského svazu. Náhorní Karabach se s podporou Arménie odtrhl od Ázerbájdžánu v krvavé válce, která si podle odhadů vyžádala přes 30 000 mrtvých a přes milion uprchlíků. Náhorní Karabach a přilehlý Lačinský koridor se nacházejí pod vojenskou kontrolou Arménie. Ázerbájdžán považuje území za okupované.

Ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev v neděli v televizním projevu podmínil příměří časovým rozvrhem stažení arménských vojáků z Náhorního Karabachu a okolního ázerbájdžánského území. Země podle něj třicet let čekala na znovunabytí svého území: „Náhorní Karabach je ázerbájdžánské území. Musíme se tam vrátit a vrátíme se tam.“ Alijev dodal, že se také Arménie musí omluvit ázerbájdžánskému lidu a uznat územní celistvost země. Jerevan tyto podmínky okamžitě odmítl.

K uzavření příměří vyzval v neděli ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Moskva, která podporuje Arménii – má na jeho území základny, ale zbraně dodala oběma stranám – je podle něj připravena pomoci při řešení konfliktu prostřednictvím Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE). Dodal, že Rusko znepokojuje rostoucí počet obětí.