Článek
Debata, která hlasování předcházela, byla první od invaze v roce 2003. Britský parlament vstup do války předem schválil.
Návrh rezoluce podali skotští a velšští nacionalisté, kteří jsou z hlediska počtu poslaneckých křesel prakticky bezvýznamní. Velšan Adam Price uvedl, že tento krok je nutný vzhledem k "monumentální katastrofě" vyvolané válkou.
Ministryně zahraničí Margaret Beckettová mu oponovala s tím, že by vyšetřování mohlo poškodit morálku vojáků: "Naše slova uslyší i velmi daleko. Mohou je slyšet naše jednotky, které jsou v Iráku ve velkém nebezpečí."
Návrh velšských a skotských nacionalistů podpořila třetí nejsilnější strana liberálních demokratů, která byla vždy proti válce. Pro zřízení komise hlasovali i opoziční konzervativci, i když jejich mluvčí pro zahraniční politiku William Hague v rozpravě řekl, že s rezolucí vlastně nesouhlasí, ale nevidí jinou cestu, jak vládu přimět, aby chyby analyzovala. Toryové jsou pro angažování v Iráku
Labouristická ministryně zahraničí Margaret Beckettová řekla, že okolnosti války a dalšího postupu vyšetřovaly už čtyři komise. Podle jejího názoru je nyní nevhodná doba pro jakékoli vyšetřování, protože situace je ve stadiu možného zlomu. Nevyhověla ani přání konzervativní opozice, aby dopředu vyslovila souhlas s vyšetřováním poté, co 7000 britských vojáků z Iráku odejde. Většina Britů si nyní přeje, aby jejich vojáci opustili Irák co nejdříve.
Protože mezi labouristy bylo vždy dost odpůrců války v Iráku, očekávalo se, že by opozice mohla uspět, to se jí však nepodařilo.