Článek
"Lidovci jsou pro nás partnerem číslo 1," potvrdil na tiskové konferenci spolkový jednatel SPÖ Norbert Darabos. "Již nyní věřím, že se vrátil čas rozumu," dodal s tím, že návrat koalice lidovců a obou liberálních stran (FPÖ a BZÖ) na scénu by znamenal "začátek konce pro Rakousko".
Také lidovecký kancléř Wolfgang Schüssel nepřímo potvrdil zájem na comebacku velké koalice, která v Rakousku vládla po celá 90. léta, zdůraznil ale, že se nepropůjčí žádné "retropolitice", tedy anulování kroků svého dosavadního kabinetu.
Média: Model SRN není povzbudivý
Nad účastí samotného Schüssela jako vicekancléře případné velké koalice ale visí otazník a spekuluje se o tom, že tento post přenechá některému ze současných lidoveckých ministrů. Na otázku, zda bude kabinet do Vánoc, Schüssel pouze odtušil: "To bych byl rád."
Odborníci i média se každopádně shodují na tom, že Rakousko čeká dlouhé povolební vyjednávání soc. dem. a lidovců, protože jiné koalice prakticky nepřipadají v úvahu. "Velká koalice stojí přede dveřmi," otitulkoval nejčtenější list Kurier svůj včerejší úvodník. "Velkou otázkou je, jak takové formě vlády dodat legitimitu. Německý příklad není povzbudivý," dodal deník s tím, že obě strany berlínské velké koalice se vzájemně spíše blokují.
Generální tajemník ÖVP Reinhold Lopatka ovšem včera vyrukoval s tezí, že jednání o velké koalici jsou jen zástěrkou pro společný rudo-zelený projekt. Tomu by však početně v Národní radě chybělo pět křesel do většiny. Nikdo si však netroufá brát počty mandátů za bernou minci.
Díky proporčnosti volebního systému a faktu, že ještě nebylo započítáno zhruba 250 tisíc hlasů z ciziny, se totiž může stát, že se někdejší haiderovci ze Svazu pro budoucnost Rakouska (BZÖ) nakonec do parlamentu nedostanou. Jejich dvě desetiny procenta nad čtyřprocentní hranici nutnou pro vstup do sněmu totiž ještě může srazit přepočet hlasů ve prospěch ostatních stran.