Zpráva, kterou připravil nizozemský poslanec Camiel Eurlings, kritizuje "zpomalování reformního procesu". Vadí jí "jen omezený pokrok v oblasti základních práv a svobod, především svobody projevu a náboženských práv a práv menšin", stejně jako nedostatečná nezávislost turecké justice.

Klíčovým problémem pro další vstupní jednání je otázka uznání řecké části Kypru, která je od roku 2004 členem EU. Ankara ji uznat nechce a brání se otevření přístavů pro lodě kyperských Řeků.

Pokud nebude dosaženo dostatečného pokroku v tomto směru, bude to mít závažný dopad na průběh jednání a mohlo by to vést i k jejich zastavení, varuje dokument. EP také kritizuje desetiprocentní práh, který musí překročit politické strany pro vstup do tureckého parlamentu. Toto opatření znevýhodňuje kurdské strany.

Výhrady má i Evropská komise. Již v úterý komisař pro rozšíření Olli Rehn ve Štrasburku uvedl, že od začátku vstupních rozhovorů loni v říjnu Turecko udělalo v reformách jen minimální pokrok. Rehn v úterý rovněž upozorňoval na paragraf, který umožňuje potrestat kohokoli za "urážku turectví".

Zielenec kritizuje Turecko, ODS jej podporuje

Podle českého europoslance Josefa Zieleniece zpráva jen potvrzuje, že "s Tureckem je problém, že se zpomalují reformy a jsou nedostatky v základních lidských právech". "Slíbit Turecku členství bylo neodpovědné dobrodružství," řekl Zieleniec, který hlasoval pro zprávu. Kromě její kritičnosti oceňuje i to, že podporuje otevřenost jednání, které tak nemusí skončit vstupem Turecka do EU.

Dokument ocenil europoslanec Jan Březina (KDU-ČSL), podle něhož jde "o vůbec první zprávu, která zcela otevřeně pojmenovává situaci v oblasti demokracie a lidských práv v Turecku".

Proti zprávě Evropského parlamentu hlasovali europoslanci za ODS. Byli jsme proti, protože jsme příznivci vstupu Turecka do EU, řekl poslanec Jan Zahradil. Jsme pro to, aby se všem měřilo stejným metrem, dodal s tím, že řada formulací zprávy jde nad rámec toho, co je možné žádat od jakékoli kandidátské země.